Ochrana demokratických hodnot: Klíčové nástroje a výzvy Evropské unie

Válka hodnot není v historii ničím novým, dnes se ale výrazně mění prostor, kde se odehrává. Nevyprovokovaná agrese na Ukrajině, pokračující autoritářské reformy v Maďarsku, bleskové tažení Ficovy vlády proti základním demokratickým principům na Slovensku, ale i sílící populismus a pravicový extremismus napříč Evropou, ilustrovaný např. nedávným vítězstvím krajně pravicové FPÖ v Rakousku. V minulém desetiletí jsme se přehoupli přes pomyslný bod zlomu, kdy počet liberálních demokracií na světě už neroste, ale naopak začal mírně klesat. 

Co s tím? Jaké má Evropská unie možnosti, jak demokratické hodnoty uvnitř Unie i v jejím blízkém okolí chránit? 

Tzv. “vnější” ochrana demokratického systému se EU (ale i např. USA) dlouhodobě vyplácela. Spočívá v demokratizaci okolních států, díky které se snižuje riziko konfliktů, protože demokratické země nemají tendenci mezi sebou válčit. Příkladem je např. integrace postkomunistických zemí včetně ČR do Evropské unie. Tím, že Unie stanovila řadu právních mechanismů, které musejí kandidátské země splnit, také podpořila vznik nebo upevnila existenci zákonů a institucí, které tvoří druhý způsob ochrany demokracie, tzv. “vnitřní”. 

A jaké jsou hlavní interní mechanismy, které má EU k dispozici, pokud nebudou členské státy dodržovat demokratické principy?

Jedním z doposud nejefektivnějších nástrojů se ukázalo být Nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2021/1060, na základě kterého Evropská unie pozastavila vyplácení prostředků z fondů soudržnosti pro Polsko a Maďarsko. Obě země podaly proti tomuto Nařízení žalobu u Soudního dvora Evropské unie, který ale žaloby zamítl. Nařízení stanovuje základní podmínky, které musí členské státy splnit, aby jim následně byly prostředky z fondů vypláceny, což Polsko i Maďarsko napravily, a prostředky jim byly následně vyplaceny. Obdobně bylo přijato Nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, které mířilo opět proti Maďarsku, u něhož Komise shledala porušování zásad právního státu. O tři roky později Komise rozhodla, že Maďarsko základní podmínky nápravy právního státu neprovedlo, a byly mu z fondů zmrazeny prostředky ve výši 21 miliard EUR.

Za další relevantní nástroje můžeme považovat přijímané právní akty v Evropském parlamentu, například Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků a další. Velmi účinným nástrojem je i tzv. cordon sanitaire, který byl v Parlamentu nedávno uplatněný proti nové frakci Patriotů pro Evropu a zajistil, aby nedemokratické síly měly v EP co nejmenší vliv. Právě Patrioté se po volbách do EP staly třetí nejpočetnější frakcí. 

Dále také v tomto roce Evropská komise podala na Maďarsko žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie kvůli přijetí zákona na ochranu suverenity. Detailům žaloby se budeme věnovat ve zvláštním článku. 

Základní pilíř demokratických hodnot, ke kterému se při vstupu do Evropské unie musely všechny státy zavázat, je definován v čl. 2 Smlouvy o Evropské Unii (dále jen „SEU“). Hlavním mechanismem ochrany dodržování čl. 2 SEU je čl. 7 SEU. Tento mechanismus je ale problematický a ukázal se zatím jako neúčinný. Čl. 7 odst. 1 SEU stanoví, že na odůvodněný návrh jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Evropské komise může Rada většinou čtyř pětin svých členů po obdržení souhlasu Evropského parlamentu rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně porušuje hodnoty uvedené v článku 2 SEU. Jedná se tedy pouze o preventivní mechanismus, který neobsahuje sankce, a ačkoliv byl proti Polsku a Maďarsku v minulosti aktivován, nikdy nedošlo k rozhodnutí. Sankcemi může být členský stát postihnut až na základě čl. 7 odst. 1 a 2 SEU, ten se ale prozatím ukázal neprůchodný z důvodu, že pro svou aktivaci potřebuje jednomyslné rozhodnutí Evropské rady. V minulosti ale Maďarsko blokovalo jeho aktivaci vůči Polsku a naopak. Vzhledem k momentální politické situaci (např. na Slovensku) se nedá očekávat, že by se stal v nejbližší době použitelným.

Většina obranných mechanismů je z logiky věci založena na demokratické většině. Vzhledem k politickému vývoji je dnes důležitější než kdy dřív věnovat těmto mechanismům pozornost. A je také v zájmu nás všech pracovat na vytvoření silné a akceschopné Unie, která bude schopna demokracii nejen prosazovat, ale i chránit a vymáhat. 

Pavel Beneš, Volt Česko