NATO 3.0 lze vybudovat pouze s Evropskou obrannou unií
Od loňského roku spojenci mimo USA zvýšili své výdaje na obranu o 139 miliard USD. Několik z nich dosáhne svých 3,5% cílů dříve, než se plánovalo, ale jak řekl generální tajemník NATO 25. června: „Rusko se nebojí závazků, ale schopností.“
Proto bude NATO na summitu v Ankaře jednat o tom, jak proměnit zvýšené výdaje v konkrétní schopnosti. USA přitom stahují klíčové kapacity: z Německa bude odveleno 5 000 vojáků a bylo zrušeno rozmístění praporu dalekonosné palebné podpory. Následovat bude šestiměsíční přezkum celého rozmístění amerických sil, který má podle očekávání zahrnovat stažení mnoha strategických prostředků, jako jsou letouny pro doplňování paliva ve vzduchu, bombardéry a jedna letadlová loď.
NATO je a mělo by nadále být páteří evropského odstrašení a obrany. Evropské země v NATO by měly spolupracovat s EU a zajistit, aby se „evropský pilíř NATO“ nestal pouhým heslem, ale byl schopen bránit každý centimetr evropského území.
NATO nepřežije, budou-li Evropané pouze nakupovat více (amerických) zbraní. Evropa musí doplnit americké schopnosti, které alianci drží pohromadě. Se dvěma soběstačnými pilíři – jedním (severo)americkým a jedním evropským, oddělitelnými, ale ne oddělenými – bude NATO silnější.
Cestou k tomu je Evropská obranná unie, a to nikoli jako alternativa k NATO 3.0, ale jako jeho podmínka. Evropští lídři by dnes měli udělat tři konkrétní kroky, s ambicí odpovídající úrovni hrozby a rychlosti, s jakou je třeba jednat:
Zaprvé, naše rozhodovací struktury musí mít rychlost potřebnou k tomu, aby daly našim ozbrojeným silám mandát k rozhodné reakci na jakoukoli hrozbu. Evropská bezpečnostní rada složená ze zástupců zemí EU i mimo EU, s rychlým a rozhodným politickým vedením, by mohla koordinovat obranné plánování a v případě války mobilizovat potřebné hospodářské i vojenské zdroje.
Zadruhé, poevropštěná struktura velení a řízení může podpořit nezávislé evropské odstrašení a obranu v celém operačním prostoru. Nejlépe s využitím struktur a systémů NATO, v případě potřeby i samostatně. To zahrnuje uvedení do praxe doložky EU o vzájemné obraně (článek 42.7), pravidelná cvičení, síly rychlé reakce a modernizaci vojenského plánovacího a realizačního útvaru EU (MPCC).
Zatřetí, evropské strategické prostředky mohou zaplnit nejkritičtější mezery ve schopnostech naší obrany, které jsou pro jediný členský stát příliš nákladné. Sdružením národních obranných výdajů je můžeme společně pořizovat, udržovat a provozovat. Precedentem jsou AWACS, IRIS² a MRTT.
Všechny tři kroky jsou slučitelné s posilováním struktur NATO a jejich pokračující europeizací – například tak, že by evropské strategické prostředky poskytovaly velitelství vzdušných sil NATO (HQ AIRCOM) trvale dostupné kapacity.
Na posledním summitu NATO v Haagu se Evropané shodli na tom, kolik musíme vydat, abychom zůstali v bezpečí. Tento summit NATO by měl být tím, na kterém se konečně shodneme na tom, na co to vydáme. Nečekejme, až nás spojí válka – spojme se, abychom válce zabránili!
Toto je společné prohlášení následujících poslanců Evropského parlamentu, kteří jsou zároveň součástí sítě Evropské obranné unie (EDUMEP).
Jména připojena po konečném potvrzení.
- Marie Agnes Strack Zimmerman (Renew)
- Rasa Jukneviciene (EPP)
- Matej Tonin (EPP)
- Wouter Beke (EPP)
- Pekka Toveri (EPP)
- Lukas Mandl (EPP)
- Michael Gahler (EPP)
- Ingeborg Ter Laak (EPP)
- Thijs Reuten (S&D)
- Idoia Mendia (S&D)
- José Cepeda (S&D)
- Hilde Vautmans (Renew)
- Dainius Žalimas (Renew)
- Bernard Guetta (Renew)
- Lukas Sieper (Renew)
- Sandro Gozi (Renew)
- Raquel García Hermida-van der Walle (Renew)
- Gerben-Jan Gerbrandy (Renew)
- Lucia Yar (Renew)
- Anna-Maja Henriksson (Renew)
- Bart Groothuis (Renew)
- Sergey Lagondinski (Greens)
- Martins Stakis (Greens)
- Reinier van Lanschot (Greens)
- Damian Boeselager (Greens)
- Anna Strolenberg (Greens)
- Nela Riehl (Greens)
- Kai Tegethoff (Greens)
- Ville Niinistö (Greens)
- Hannah Neumann (Greens)
- Daniel Freund (Greens)
- Merja Kyllönen (The Left)