Akt pro prosperující společnost
Toto je český překladem původní a jediné závazné verze Moonshot Programme for the European Elections 2024
Evropa se pyšní tím, že je regionem otevřenosti, demokracie a svobody. Těší se jedné z nejvyšších úrovní prosperity a hojnosti na světě. Navzdory pokroku však zůstává rozděleným kontinentem. Miliony lidí jsou odsouvány na vedlejší kolej nebo vylučováni z příležitostí potřebné k vybudování života, který si zaslouží.
Kromě ohromující příjmové nerovnosti se Evropané neustále potýkají s překážkami na cestě k úspěchu a blahobytu v podobě diskriminace, tlaku společenských norem, zanedbané infrastruktury a nekvalitních veřejných služeb.
Podle Evropské komise "většina ukazatelů kvality života [v Evropě] vykazuje sociální stratifikaci podle úrovně vzdělání, povolání, příjmu a sociálního postavení. Nejvyšší dosažené vzdělání se mezi kohortami narozených dětí výrazně nemění, což naznačuje, že při zajišťování rovných příležitostí bylo dosaženo jen omezeného pokroků".
Nedostatečné investice do klíčových veřejných služeb a infrastruktury vedou k tomu, že lidé jsou zbytečně zatěžováni, například vysokými náklady na bydlení, nedostatkem spolehlivé a dostupné dopravy, špatným přístupem ke zdravotní péči a školstvím, které mladým lidem neposkytuje dovednosti potřebné k prosperitě. Mezitím žije podle odhadů 150 milionů Evropanů s duševním onemocněním.
Diskriminace na základě pohlaví, sexuality, etnického původu nebo zdravotního postižení je stále rozšířená a omezuje životní šance milionů lidí. Podle indexu rovnosti žen a mužů EU dosahuje EU pouze 70,2 bodů ze 100, což odráží přetrvávající vyloučení žen z politického rozhodování a nerovné zacházení na pracovišti.
Lidská práva jsou ohrožena útoky na reprodukční práva a nárůstem trestných činů z nenávisti vůči LGBTQIA+ osobám. Více než polovina osob se zdravotním postižením uvádí, že se setkala s diskriminací, a ještě mnohem více lidí zažilo diskriminaci prostřednictvím systému, který je ze své podstaty zaměřen na osoby bez zdravotních omezení. Kromě toho digitální propast mnohé lidi znevýhodňuje a škodlivé dopady sociálních médií ohrožují bezpečnost a blahobyt všech.
Sociální nespravedlnost a nerovnost zase vedly k vzestupu populistických sil, které reagují na oprávněnou nespokojenost obyvatel Evropy. Umožnit lidem naplnit jejich potenciál a vést smysluplný život je proto nejen sociálním a ekonomickým přínosem, ale i nástrojem k porážce krajně pravicového populismu.
Prostřednictvím Aktu pro prosperující společnost využijeme zdroje a bohatství, které Evropa již má, abychom jejím občanům poskytli příležitosti, které potřebují ke svému rozkvětu. Zajistíme, aby faktory, jako je zeměpisná poloha, socioekonomický status, pohlaví, etnický původ a zdravotní postižení, již nebyly překážkou k blahobytu.
Poskytování základních služeb spolu s odstraňováním překážek v přístupu ke vzdělání, práci a dalším příležitostem umožní budoucím generacím mít rovné šance utvářet svůj vlastní život. Akt zaujímá komplexní přístup k řešení sociálních nespravedlností, které jsou v evropské společnosti stále rozšířené. Od vzdělávání a přístupu k práci až po zdravotní péči, reprodukční práva a digitální práva poskytne prostředky k vytvoření Unie, která bude fungovat pro všechny své občany, nejen pro ty, kteří jsou díky okolnostem privilegovaní.
Programové body
Podpora inkluzivity a boj proti diskriminaci
Zaručit rovný přístup k pracovním příležitostem bez diskriminace a sankcionovat podniky, které nedodržují inkluzivní zaměstnávání.
Zavést antidiskriminační zákon EU, který rozšíří stávající ochranu v oblasti zaměstnání na další oblasti, jako je sociální zabezpečení, vzdělávání a poskytování zboží a služeb, včetně bydlení.
Prosazovat ratifikaci Istanbulské úmluvy zbývajícími členskými státy a její plnou implementaci v EU a všemi členskými státy.
Posílit sankce za trestné činy z nenávisti, včetně nenávistných projevů a digitálního násilí, rozšířením definic těchto trestných činů.
Zajistit bezplatný přístup k menstruačním hygienickým potřebám pro všechny.
Důrazně vybízet členské státy, aby zakázaly konverzní terapii, depatologizovaly transgenderové identity, umožnily trans lidem legální uznání jejich pohlaví v jednoduchém administrativním řízení a zaručily LGBTQIA+ lidem zdravotní péči potvrzující jejich pohlaví.
Zajistit, aby byla v praxi v celé EU respektována základní práva LGBTQIA+ osob a příslušná rozhodnutí Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva (např. o uznání partnerství a manželství osob stejného pohlaví, o právním uznání pohlaví trans osob a o svobodě projevu). Zajistit, aby rodiče v duhových rodinách byli jako takoví uznáváni v celé EU (např. při stěhování do jiného členského státu).
Vytvořit programy financování EU, které by byly přímo dostupné občanským, sociálním nebo politickým organizacím a podporovaly iniciativy konstruktivního dialogu mezi odlišnými názory na práva LGBTQIA+ a další sporná témata, která v Evropě podněcují sociální rozdělení.
Zavázat se k boji proti antisemitismu. Vzdělávat všechny občany o židovské kultuře a historii, o perzekuci Židů a o kolektivním rozměru odpovědnosti za holokaust. Dále rozvíjet strategii EU pro boj proti antisemitismu ve spolupráci s židovskou komunitou s cílem bránit Židy a židovské instituce v Evropě i ve světě, aby se mohli cítit bezpečně. Podporovat respektující výměnu a spolupráci jako součást inkluzivní společnosti.
Práva osob se zdravotním postižením
Přimět zbývající členské státy k ratifikaci opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD) a vytvořit Evropskou agenturu pro zdravotně postižené, která zajistí harmonizované uplatňování těchto práv.
Zrušit diskriminační ochranné režimy, jako je opatrovnictví, které lidem s postižením upírají právní způsobilost, podporovat zavádění nových modelů podporovaného rozhodování (SDM).
Okamžitě zastavit veškeré využívání evropských fondů k financování výstavby nových zařízení pro osoby se zdravotním postižením v EU a ve třetích zemích.
Naléhat na členské státy, aby vytvořily jasné plány, jak z institucionálního modelu vymanit služby osobní asistence, které jsou nezbytné pro aktivní zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti.
Začlenit Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením jako závaznou normu do právního rámce EU a uznat obecné komentáře Úmluvy jako autoritativní výkladové vodítko v souladu s usnesením ze dne 18. června 2020 o evropské strategii pro oblast zdravotního postižení po roce 2020. Dále umožnit, aby se na ni mohli přímo odvolávat evropští občané se zdravotním postižením.
Celoživotní vzdělávání pro sociální mobilitu
Podporovat přístup k bezplatné a kvalitní denní péči a předškolním programům pro každé dítě od útlého věku.
Podporovat rozvoj inkluzivního a kvalitního vzdělávacího systému, který je bezplatný, přístupný a nabízí každému dítěti příležitost k využití jeho potenciálu, včetně poskytování dodatečné vzdělávací podpory učitelům a dodatečné sociální podpory dětem se všemi druhy postižení.
Připravit mladé lidi na moderní život a trh práce tím, že navrhneme interdisciplinární školní osnovy, které se zaměří na klíčové dovednosti, včetně znalosti anglického jazyka, předmětů STEAM podporovaných digitálními zdroji, občanské výchovy a participativních dovedností, jako je inkluzivita, udržitelnost, rovnost žen a mužů, duševní zdraví, mediální gramotnost a kritické myšlení (viz také Akt o práci a sdílené prosperitě).
Přilákat a udržet si kvalifikované pedagogy a zlepšit jejich pověst a pracovní podmínky reformou struktury vzdělávání a odměňování učitelů, která by odrážela jejich zásadní roli, a také poskytováním trvalé psychologické podpory a zapojením učitelů do tvorby vzdělávací politiky.
Zajistit, aby náš univerzitní systém byl nízkoprahový nebo vůbec nebyl zpoplatněn a nabízel dostatečnou finanční podporu všem studentům, kteří ji potřebují.
Rozvíjet rozsáhlé (pře)vzdělávání a umožnit každému člověku celoživotní vzdělávání a snazší cestu ke změně povolání.
Podporovat a rozšiřovat systém akreditovaných evropských škol tak, aby každé dítě v Evropě mělo bezplatný přístup ke komplexní nabídce vícejazyčného, flexibilního, vysoce kvalitního, inkluzivního vzdělání, včetně odborného vzdělání, které bude mezinárodně konkurenceschopné.
Posílení evropského veřejného zdraví
Harmonizovat preventivní programy a systémy veřejného zdraví prostřednictvím Evropské zdravotnické unie.
Zavedení celoevropských řešení pro kapacitu, náklady a úhrady, která zajistí, aby všichni obyvatelé Evropy měli přístup k prvotřídní veřejné zdravotní péči.
Zahájit nábor pracovníků s cílem zajistit dostatečný počet zdravotnických pracovníků ve všech oblastech zdravotní a komunitní péče.
Usilovat o to, aby digitální systémy, které jsou již integrovány do systémů zdravotní péče, byly více zaměřeny na člověka (viz Akt pro prosperující společnost).
Uznat dentální péči jako lidské právo a prioritu v oblasti veřejného zdraví a vypracovat a provádět komplexní politiky a strategie v oblasti dentální péče na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.
Plánování rodiny a inkluzivní reprodukční zdraví a práva
Zpřístupnit interrupci na žádost v právu i praxi v celé EU odstraněním všech nepřiměřených zátěží a překážek v přístupu k interrupční péči a jejímu poskytování.
Zajistit, aby všechny formy antikoncepce byly poskytovány zdarma nebo hrazeny pojišťovnou všem lidem bez ohledu na věk.
Zajistit dostupnost, přístupnost a bezplatnost opatření pro prevenci pohlavně přenosných chorob, jako je HIV-PrEP a anonymní testování.
Kriminalizovat nucenou sterilizaci a nucenou antikoncepci.
Navrhnout inkluzivní, standardizované celoevropské školní osnovy SRHR, které by odrážely rozmanitost sexuálních a romantických orientací a genderových identit v souladu s pokyny UNESCO.
Prosazovat začlenění SRHR do smluv EU a práva na potrat do Listiny základních práv EU.
Dekriminalizace a regulace sexuální práce
Zrušit trestnost sexuálních služeb a zajistit, aby systémy regulace odrážely potřeby sexuálních pracujících, včetně zajištění existence bezpečných pracovních míst.
Zajistit sexuálním pracujícím pojištění, zdravotní péči a další standardní ochranu.
Řešit násilí a obchodování s lidmi a zajistit sexuálním pracujících přístup k právní ochraně a odškodnění.
Sociální solidarita a společenství
Vytvořit vysoce kvalifikovaný školní zdravotní systém, který by včas rozpoznal příznaky duševní nepohody.
Poskytovat služby pro ochranu dětí ve spolupráci s odborníky na duševní zdraví, aby se překlenula propast mezi ochranou dětí a péčí o duševní zdraví.
Bojovat proti stigmatizaci duševních onemocnění vzděláváním dětí i dospělých o psychiatrických onemocněních a diskriminaci.
Zlepšit duševní pohodu v oblasti digitálních technologií pomocí právních předpisů platných v celé EU, které chrání právo pracovníků na odpojení se mimo pracovní dobu. Vzdělávat děti v oblasti zdravého používání digitálních technologií.
Podporovat zdravé stárnutí a rozvíjet zapojení komunity zavedením sítě komunitních dobrovolníků.
Podporovat rozvoj evropské sítě komunitních služeb duševního zdraví na základě pokynů WHO.
Řešení psychosociálních rizik
Povzbuzovat zaměstnavatele, školské rady a vzdělávací instituce, aby investovali do snižování psychosociálních rizik, jako je stres, násilí a obtěžování, a začlenili je do svých procesů řízení.
Poskytovat služby pro snižování škod (Harm Reduction) a zároveň dekriminalizovat drogově závislé osoby a podporovat ty, kteří trpí.
Optimalizovat péči a léčbu pro mladé lidi v nesnázích zavedením nízkoprahových služeb, kde se mladí lidé mohou setkat s odborníky a dalšími trpícími.
Dostupné bydlení a živá města
Podporovat a financovat inovativní modely bydlení, jako jsou programy společného bydlení (co-housing), model od pronájmu do vlastnictví (rent-to-own) a model celoživotního pronájmu, aby se snížila koncentrace bohatství v oblasti nemovitostí a zmírnily finanční překážky pro vlastnictví bydlení.
Přijmout a prosazovat pokyny WHO týkající se vystavení znečištěnému ovzduší a dostupnosti obytné zeleně v souladu s naším Aktem o zdravých ekosystémech.
Vyčlenit evropské prostředky na rozvoj zelené infrastruktury, zvelebování veřejných prostranství a realizaci "15minutového města", díky němuž budou základní potřeby a služby ve všech obcích dostupné pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou.
Zmocnit EU k poskytování přímých finančních prostředků městům na jejich podporu, a to nezávisle na případných sankcích vůči zemi. Vytvořit systém sdílení osvědčených postupů pro města, který by se zaměřil na to, jak:
Financovat vytváření měst a obcí vhodných pro život, přístupných všem, s živými místy pro společenská setkávání, zelenými plochami a volnočasovými aktivitami.
Podporovat aktivní dopravu, jako je chůze a jízda na kole, a zaručit bezpečnou infrastrukturu a snížit počet smrtelných dopravních nehod.
Podporovat hustší městské plánování a efektivní využívání půdy, aby se omezilo rozrůstání měst, a tím se snížily emise uhlíku, zlepšilo zdraví a minimalizovaly nemoci, hospitalizace a úmrtí.
Uskutečnit cenově dostupnou a přístupnou místní dopravu pro všechny Evropany vytvořením komplexních a spolehlivých městských a příměstských železničních sítí.
Využívat osvědčené postupy územního plánování k minimalizaci kriminality a maximalizaci bezpečnosti, včetně zřízení "komunitních bezpečnostních center" rozptýlených po veřejných prostranstvích, kde by pracoval vyškolený personál, který by pomáhal a podporoval osoby, které se setkaly s obtěžováním nebo se cítily zranitelné.
Zlepšení cestování vlakem
Vytvořit Evropský dopravní úřad (ETA) s poradní legislativní pravomocí a finančními zdroji, který by přenesl odpovědnost na evropskou úroveň. ETA bude dohlížet na investice do přeshraniční a vysokorychlostní železniční infrastruktury v celé Evropě a odstraňovat stávající mezery v železničním spojení.
Vytvořit jednotnou platformu pro prodej železničních jízdenek, kde každý uživatel železnice může zadat dvě stanice v Evropě, získat trasu a rezervovat jízdenku. Tato platforma musí rovněž informovat uživatele železnice v reálném čase o zpožděních, nákladech, zrušení spojů a příslušných právech cestujících, která se na ně vztahují. Platforma by měla obsahovat rozhraní API s otevřeným přístupem, dodržovat UIC MERITS a pokrývat všechny (mezi)národní a přeshraniční vlaky.
Vytvořit komplexní vysokorychlostní železniční síť spojující všechna města EU s více než 100 000 obyvateli, která bude zahrnovat vysokorychlostní a lůžkové vlaky a přispěje k větší osobní svobodě a pohodlí, ochraně klimatu, veřejnému zdraví a hospodářské prosperitě.
Pověřit organizaci ETA prosazováním inovací a udržitelnosti v leteckém a lodním průmyslu.
Ochrana digitálních práv
Přeměnit Deklaraci o evropských digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu v závazný právní nástroj, aby byla dodržována na všech úrovních tvorby politik.
Podpořit povinné stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu (LIBE) ke každému návrhu regulace v digitální oblasti, aby bylo zaručeno, že v textu budou zohledněna základní práva a svobody.
Poskytnout finanční prostředky na právní zastupování tak, aby osoby s bydlištěm v EU mohly postavit pachatele trestných činů před soud.
Poskytnout finanční prostředky na osvětové kampaně, které lidem umožní pochopit, jak nově prosazované právní předpisy EU ovlivňují jejich základní práva a svobody.
Spolupracovat se stávajícími orgány dohledu v členských státech a s občanskou společností, aby bylo zajištěno dodržování právních požadavků.
Digitální státní správa
Podporovat sdílení osvědčených administrativních postupů a vzájemných podpůrných služeb v zemích EU s cílem zajistit, aby vlády při digitalizaci od základu přepracovaly procesy a zajistily, že jejich cíle budou splněny efektivně, občané jim budou moci snadno porozumět a sledovat je, s jasnými časovými harmonogramy a výsledky.
V případě potřeby přejít na bezpapírové procesy v institucích EU i v členských státech, přijmout harmonizované normy v oblasti informačních a komunikačních technologií a nabízet služby vhodné pro více zařízení.
Zavedení digitální peněženky s identitou EU, která by měla být schopna digitálně uchovávat průkaz totožnosti EU, národní průkazy totožnosti a další veřejné certifikáty ze všech členských států a zároveň zajistit kontrolu uživatelů, decentralizované ukládání dat a důkladnou ochranu údajů.
Zřídit přeshraniční inovační týmy, vytvořit centrální "Iniciativu EU pro stáže v oblasti IT" a zavést certifikace dovedností sponzorované EU, čímž se podpoří spolupráce mezi členskými státy EU a zvýší se digitální dovednosti zaměstnanců veřejného sektoru.
Zajistit offline dostupnost digitálních služeb, například tím, že zaměstnanci provedou občany digitálními procesy.
Jak budeme o tento akt usilovat v Evropském parlamentu
Článek 2 Smlouvy o EU zakotvuje hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie a rovnosti. Všechny evropské právní předpisy by měly vycházet z těchto zásad a podporovat jejich uplatňování v životě všech občanů EU a lidí žijících v Evropské unii.
Akt pro prosperující společnost se zabývá tématy zdraví, inkluzivity, vzdělávání, digitalizace a sociální rovnosti. Mnohé z nich nemůže Evropská unie právně upravovat, neboť legislativní kompetence náleží členským státům. K realizaci pozitivních změn, které tento akt podporuje, navrhuje Volt změnu smluv tak, aby se veřejné a lidské zdraví a vzdělávání staly sdílenými legislativními kompetencemi, což Evropské unii umožní zavést společné normy zákonem. Kromě toho je k dosažení ambiciózních cílů stanovených tímto aktem zapotřebí nové evropské legislativy, kterou se bude Volt zabývat v rámci Evropského parlamentu. Kombinace a aktualizace stávajících antidiskriminačních směrnic za účelem jasnější úpravy a transparentnosti (Směrnice 2000/43/ES, Směrnice 2000/78/ES, Směrnice 2006/54/ES, Směrnice 2004/113/ES) a snaha o vytvoření "antidiskriminačního zákona EU", který by zahrnoval práva LGBTQIA+ osob a chránil práva všech osob žijících v Evropské unii, je nezbytným krokem k podpoře rovnosti. Lidé se zdravotním postižením potřebují odpovídající právní ochranu, mimo jiné prostřednictvím návrhu Směrnice o deinstitucionalizaci, která zavádí celoevropský plán na zajištění nezávislého života pro osoby s diagnostikovanou duševní poruchou nebo vývojovým postižením. Volt bude usilovat o zavedení legislativy, která bude regulovat sexuální práci ve všech členských státech, dekriminalizovat pracující a poskytovat jim odpovídající ochranu. Pro zohlednění změn, jako je digitalizace a práce z domova, je třeba změnit Směrnici 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. Přizpůsobení se digitalizovanému světu bude dosaženo prací na novém evropském akčním plánu pro elektronickou veřejnou správu, který zahrnuje politiky a opatření týkající se redesignu vládních procesů, přechodu na bezpapírové procesy, přizpůsobení harmonizovaných standardů ICT a služeb vstřícných k více zařízením. Kromě toho, aby se zajistilo, že při vypracovávání Aktu o interoperabilní Evropě (2022/0379 (COD)) bude uplatňován inkluzivní přístup k zapojení zúčastněných stran, se Volt zasazuje o to, aby konečný akt reprezentoval naše zásady, digitální práva, otevřená data a svobodný software s otevřeným zdrojovým kódem (FLOSS).
Náklady a příjmy návrhů obsažených v zákoně
Celkové výdaje na tento akt, které se skládají z nákladů na provádění a ročních nákladů po dobu pěti let, činí 2 864 062 000 000 EUR. Náklady na provádění činí 1 295 637 500 000 EUR a roční náklady 313 684 900 000 EUR.
Příkladem nákladů na realizaci v programu Moonshot je rozvoj politiky a právního rámce, budování kapacit a školení (nových) zaměstnanců, budování IT nebo fyzické infrastruktury nebo osvětové kampaně.
Příkladem ročních nákladů jsou mzdy a požitky, administrativní náklady, údržba infrastruktury nebo náklady spojené s prováděním navrhovaných politik.
Celkové náklady na celý program Moonshot jsou uvedeny odděleně od celkových příjmů.