Akt pro posílení evropské prosperity
Toto je český překladem původní a jediné závazné verze Moonshot Programme for the European Elections 2024
EU je dnes největší světovou ekonomikou a největším obchodním blokem, a to díky desetiletím hospodářské spolupráce uvnitř i vně jejích hranic. Tato hospodářská síla a její vazby na svět umožnily významný společenský pokrok, zvyšování úrovně příjmů a kvality života, mír a stabilitu.
I když základy hospodářské soudržnosti v rámci Evropské unie zůstávají platné, potřebujeme zmodernizovat její fungování. Odstranění nefunkčností nám pomůže zvládnout lépe nové výzvy, kterým čelíme v Evropě i ve světě. Mezi ně patří klimatická krize, zranitelnost jednotlivých států, digitální transformace nebo extremistická politika.
Musíme v Evropě vytvořit takovou strukturu, která podpoří inovace a přesměruje finanční zdroje tak, aby zajistily udržitelnost a efektivitu, ať už v rámci jednotlivých zemí, nebo mezi nimi navzájem.
Jako progresivní hnutí zpochybňujeme staré teorie, které mluví o kompromisu mezi hospodářským růstem a udržitelností. Místo nich prosazujeme vizi, v níž politika chrání, poskytuje příležitosti a zároveň je hnací silou hospodářského pokroku.
Abychom mohli směřovat k dlouhodobé prosperitě, musí naše měřítko růstu obsahovat jak celoplanetární meze, tak i dopad na společnost. Samotné HDP není dnes dostatečným měřítkem úspěchu.
Výzkum a inovace jsou zásadní pro rozvoj nových i stávajících průmyslových odvětví a zároveň pro řešení globálních společenských výzev, jako jsou změna klimatu, přechod na digitalizaci nebo zdravotní hrozby. Je třeba zavést systematickou podporu pro zavádění inovací, jako jsou nové technologie ochrany klimatu nebo umělá inteligence. Z těchto inovací musí mít možnost těžit společnosti různých velikostí a spotřebitelé, a zároveň zajistit, aby byly dodrženy naše planetární a sociální meze (např. ochrana údajů, spotřeba energie).
Náš Akt o práci a sdílené prosperitě přichází s řadou opatření, která nově definují správu věcí veřejných a posilují sociální záchrannou síť pro všechny evropské občany.
Naší vizí je významná změna současného ekonomického paradigmatu podporující přechod Evropy k udržitelné prosperitě. Evropa jako průkopník snahy o dosažení hospodářské, sociální a environmentální prosperity bude motivovat ostatní státy a tím pomáhat posilovat demokracie po celém světě.
Návrhy politik
Nové ekonomické paradigma
Porovnávat ekonomiky zemí prostřednictvím nového ukazatele HDP, který zahrnuje využití přírodního kapitálu, těžbu a vyčerpávání zdrojů a deregulaci přírodního kapitálu v rámci ekonomických aktivit.
Doplnit měřené HDP o ukazatele kvality života a blahobytu, jako je zaměstnanost, duševní a fyzické zdraví, rekreace a volný čas.
Koordinovaně shromažďovat a využívat data pro určení kvalitnějších ekonomických ukazatelů.
Využívat tato data jako ukazatele pro politiky EU v rámci evropských fiskálních pravidel, rozpočtu EU a procesů Evropského semestru.
Investice do průmyslu budoucnosti
Ztrojnásobit financování programu Horizont Evropa na financování výzkumných a inovačních programů zvyšující konkurenceschopnost a růst ekonomiky EU a pomáhající dosažení cílů OSN pro udržitelný rozvoj.
Prostřednictvím tohoto programu navrhujeme:
Zvýšit investice do inovací veřejných statků a služeb financovaných státem, které byly příliš dlouho odsouvány na vedlejší kolej. s jasným důrazem na udržitelnost a růst. Zdravotnictví, vzdělávání, kybernetická bezpečnost, umělá inteligence zaměřená na člověka, mikrotechnologie a sítě musí fungovat pro všechny občany EU a musí být zaměřeny na projekty s jasným důrazem na udržitelnost a zelený růst.
Navýšit finanční prostředky na podporu programů, které zlepšují digitalizaci našich veřejných procesů a funkcí, jak je podrobně popsáno v Aktu pro prosperující společnost.
Rozvíjet výzkum v kritických nebo nedostatečně rozvinutých oblastech udržitelnosti, jak je podrobně popsáno v Aktu o klimatické změně a v Aktu o zdravých ekosystémech.
Vytvořit podmínky pro vznik evropské obranné průmyslové základny pro podporu evropských ozbrojených sil, jak prosazujeme v návrhu Aktu o zahraniční a obranné politice.
Vytvořit inovativní a konkurenceschopné průmyslové klastry namísto jednoho průmyslového jádra. Odstraněném práva veta jednoho státu by tak bylo možné realizovat prospěšné evropské infrastrukturní projekty.
Vytvořit plnohodnotný evropský program soukromého i veřejného rizikového (venture) kapitálu na podporu vývoje a zavádění inovativních výrobků a služeb na globální trh. Tento program by měl být spravován prostřednictvím Evropského investičního fondu.
Ztrojnásobit rozpočet EU na 3 biliony eur během sedmi let pro podporu tohoto ambiciózního programu, a využít nového evropského dluhu a daní, jak je podrobně popsáno v Aktu pro reformu EU.
Zlepšit vzdělání a kvalifikaci evropských občanů, jak je podrobně popsáno v Aktu pro prosperující společnost, je nezbytnou podmínkou pro tyto investice.
Zelené hospodářství
Zaveést ceny uhlíku na všechna odvětví ekonomiky. Tyto výnosy použít na ekologické investice, jak je podrobně popsáno v Aktu o klimatické změně.
Zavést normy, které neumožní plánované zastarávání, podpoří oběhovou ekonomiku a sníží materiálovou stopu výrobků.
Rozšířit výrobu polovodičů v EU na 20% do roku 2030 cílením na elektrolyzéry, střídače, baterie a kritické komponenty obnovitelné energetiky.
Zajistit dostupnost surovin a rozšířit zákon o kritických surovinách tak, aby zahrnoval povinné licence pro vývoz kritických zdrojů.
Zodpovědná digitální transformace
Průběžně zkoumat technologie a dopad současných právních předpisů s cílem usnadnit vývoj digitálních technologií způsobem, který bude podporovat evropské hodnoty a vytvářet průmyslová odvětví budoucnosti v Evropě::
Zajistit bezpečnost a ochranu uživatelů digitálních technologií, například tím, že všechny organizace v EU posoudí, jak jsou vystaveny dopadům kvantové výpočetní techniky, a tam, kde je potřeba, vytvoří plán přechodu na postkvantové kryptografické protokoly. Podobně např. každoročním informováním veřejnosti o stavu bezpečnosti kritické infrastruktury.
Podporovat otevřené zdrojové kódy a přístupné technologie, například zvýšením přístupu institucí a průmyslových odvětví EU k otevřenému zdrojovému softwaru, zamezením legislativy, která brání vývoji otevřeného zdrojového kódu nebo ohrožuje neutralitu sítě, a zajištěním přístupu k novým technologiím pro všechny v Evropě.
Rozvíjet udržitelné technologie s dlouhou životností, například posílením "práva na opravu", aby každý, kdo si chce svůj výrobek opravit sám, měl přístup k cenově dostupným náhradním dílům a informacím o opravách. Podobně např. požadavkem, aby výrobci zveřejňovali ekologickou stopu výrobků (včetně dodavatelského řetězce výrobce) ve specifikacích výrobků.
Zajistit, aby současné a nové technologie neporušovaly základní práva a svobody, například požadavkem na povinné audity systémů umělé inteligence, aby nenarušovaly soukromí nebo neměly diskriminační účinky.
Podpořit podnikatelé při přizpůsobování se do regulačnímu rámci EU. Zejména vytvořením regulačních sandboxů a financováním technologického souladu do stávajících a připravovaných programů financování EU.
Zajistit spravedlivé zdanění digitálních technologií na základě místa, kde jsou generovány příjmy z digitálního produktu.
Posílit rámce EU s cílem zajistit, aby poskytovatelé působící v Evropě byli schopni zajistit budoucnost svých vznikajících a převratných technologií. Zajištění budoucnosti je obzvláště důležité v současné globální průmyslové revoluci 4.0 a je prostředkem, který EU umožňuje prosazovat její hodnoty v mezinárodním dialogu.
Institucionalizace našich evropských investičních programů
Učinit z Nástroje pro oživení a odolnost, který je největším programem EU na podporu hospodářského rozvoje a sociálních a environmentálních cílů, trvalou součást i v dalším víceletém finančním rámci. Zaměřit se na strategickou autonomii EU posílením našich dodavatelských řetězců a podporou přesouvání kritického zboží a vstupů.
Rozšířit a posílit programy, které poskytují podporu malým a středním podnikům, jako je InvestEU, zejména vykazujícím inovativní obchodní modely a poskytujícím kritické zboží. Posílit oblasti, které byly postiženy odlivem obyvatelstva ("odliv mozků"), aby se zabránilo stavu jádro-periferie evropské ekonomiky.
Zavést pravidla, která zabrání využívání investičních programů financovaných evropskými daňovými poplatníky k dovozu zboží a služeb ze zemí mimo EHP, které mají zásadní strategický význam pro hospodářskou autonomii EU. Takový dovoz vytváří závislost na zahraničním zboží a službách, což je v rozporu s naším požadavkem posílené strategické autonomie.
Zavést "Small Business Act” pro Evropu, jenž vyhradí 25 % veřejných zakázek na úrovni EU a na národní úrovni pro evropské malé a střední podniky. Zároveň zajistí, aby právní předpisy a požadavky na obou úrovních nebyly pro malé a střední podniky nevýhodné.
Zjednodušit proces zadávání veřejných zakázek a požadavky na výkazy pro malé a střední podniky.
Hluboce integrovaný evropský trh
Podporovat integraci evropských trhů, zejména finančních, tím, že zajistíme podnikatelům ve východní Evropě stejný potenciál financování jako podnikatelům v západní Evropě
Dokončit bankovní unii a unii kapitálových trhů a zavést evropské pojištění vkladů spolu s cennými papíry kryté státními dluhopisy. Ty bankám poskytnou bezpečnější aktiva pro krytí vkladů, což podpoří harmonizaci a integraci evropského finančního trhu.
Pokrok směrem k zajištění evropských bezpečných aktiv státním dluhem emitovaným EU a zajištěným evropským dluhem a daněmi.
Dále rozvíjet naše kapitálové trhy pro dluhové i kapitálové financování a spoření, zejména pro malé a střední podniky a usnadnit získávání kapitálu prostřednictvím alternativních finančních nástrojů (crowdfunding a peer-to-peer půjčky).
Posílit standardy správy a řízení společností prostřednictvím spravedlivého daňového systému. Zvýšit kapitálové požadavky na banky, aby se předešlo potřebě nadměrných dotací bankám od daňových poplatníků.
Obchod, udržitelnost a lidská práva
Zakomponovat povinné dodržování lidských práv a ekologické udržitelnosti do všech obchodních dohod a v případě zjištění jejich soustavného porušování dohody přezkoumat nebo přerušit jednání.
Přijmout opatření ke sledování a identifikaci výrobků vyrobených nucenou prací a zabránit jejich vstupu na trh EU.
Obchodní dohody musí zohledňovat hospodářskou realitu ve třetích zemích a musí být výhodné pro obě strany.
Ochrana kritické infrastruktury
Zajistit zabezpečení evropské kritické infrastruktury na celounijní úrovni, včetně dopravních systémů, odpadové a vodohospodářské infrastruktury, zdravotní péče a služeb veřejného zdraví, energetických sítí, přístavů, letišť, jaderných elektráren, digitálních komunikačních sítí, datových center, síťových kabelů, orné půdy a chemických zařízení.
Upřednostnit investice do kritických projektů celoevropské infrastruktury, včetně obnoveného závazku k transevropským dopravním sítím (TEN-T) zdvojnásobením fondů Nástroje pro propojení Evropy (CEF).
Zabránit potenciálně nebezpečným přímým zahraničním investicím do kritické infrastruktury vytvořením konzistentních mechanismů prověřování přímých zahraničních investic ve všech členských státech.
Prosadit právo EU bránit přímým zahraničním investicím do evropské ekonomiky nebo používání v zahraničí vyrobených dílů v kritické infrastruktuře, pokud dospěje k závěru, že představují bezpečnostní riziko
Udělit EU právo přednostně nakoupit jakékoli aktivum, pokud by jeho prodej zahraničnímu kupci představoval bezpečnostní riziko.
Bezpečné a konkurenceschopné platební a finanční služby
Zavést opatření, která občanům a podnikům v EU poskytnou bezpečné a cenově dostupné možnosti plateb a digitálních finančních služeb a zamezí dominantnímu postavení několika málo subjektů na trhu.
Zajistit hospodářskou soutěž na trhu spotřebitelských finančních služeb a motivovat k zavádění užitečných produktů finančních technologií, jako jsou nevýhradní platby kartou nebo okamžité bankovní převody
Využívat antimonopolní řízení v případech, kdy je trh ovládán malým počtem dominantních podniků.
V případě, že velké společnosti zpracovávající platby využívají dominantního postavení na trhu k účtování nadměrných poplatků, zvažit zřízení evropské veřejné společnosti pro zpracování plateb.
Zavést digitální euro jako užitečný platební prostředek pro nebankovní subjekty a vytvořit konkurenční tlak na trhu vkladů a plateb.
Zachovat postavení hotovosti jako zákonného platidla v naší společnosti, současně omezit transakce vysoké hodnoty, především s nemovitostmi, za účelen potírání praní špinavých peněz.
Boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem
Omezit daňovou konkurenci mezi členskými státy umožňujícím korporacím vyhýbat se placení daní na úkor malých a středních podniků:
Harmonizovat zdanění právnických osob pomocí společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob v EU a zavést rozdělení zisků nadnárodních společností podle vzorce.
Zavést minimální efektivní sazbu daně z příjmu právnických osob ve výši minimálně 22 % a případně je doplnit volitelnými národními daněmi.
Usnadnit automatickou a povinnou výměnu informací mezi všemi členskými státy EU, prostřednictvím ministerstva financí EU, jak je navrženo v Aktu o reformě EU.
Chceme, aby Evropa účinně bojovala proti daňovým únikům a nelegálním peněžním tokům a zastavila tok nelegálních peněz ze a do zahraničí. Zlepšením toku informací mezi vnitrostátními orgány můžeme lépe porozumět majektovým nerovnostem, bojovat daňové úniky a zabránit toku nelegálních peněz ze zahraničí do Evropy.
Zavést centrální registr majetku sloučením údajů z různých zdrojů, jako jsou národní daňové údaje a údaje z katastru nemovitostí. Svěřit tuto odpovědnost ministerstvu financí EU, jak je navrženo v Aktu o reformě EU, a umožnit mu tak překlenout současnou informační mezeru v oblasti redistribuce a geografie bohatství.
Vytvořit mechanismy pro výměnu údajů s ostatními podobnými registry po celém světě, zejména pokud jde o informace o offshore daňových rájích. Při těchto výměnách je třeba zajistit evropské standardy ochrany údajů.
Umožnit ministerstvu financí sjednat dohody o vzájemném sdílení těchto údajů se zúčtovacími centry v mezinárodních finančních centrech.
Prosadit pravidla EU týkající se povinnosti zřizovat rejstříky skutečných vlastníků, aby se investoři do nemovitostí již nemohli skrývat za anonymními krycími společnostmi.
Jak budeme o tento akt usilovat v Evropském parlamentu
Akt pro posílení evropské prosperity vyžaduje větší i menší změny stávajícího právního rámce Evropské unie. Některé navrhované reformy by pravděpodobně vyžadovaly změny Smluv, jako je například používání nových ukazatelů pro uplatňování rozpočtových pravidel Evropské unie, což by znamenalo změnu článků 121 a 126 Smlouvy o fungování EU a Protokolu č. 12 Smlouvy. Podobně některá opatření, jejichž cílem je udělit Komisi více pravomocí v oblasti národní bezpečnosti za účelem ochrany kritických infrastruktur, vyžadují změnu Smlouvy, neboť národní bezpečnost zůstává v pravomoci členských států. Je také pravděpodobné, že evropská bezpečná aktiva krytá státním dluhem vydaným Evropskou unií a evropský dluh a daně budou vyžadovat změnu Smlouvy.
Další politiky, které Volt navrhuje, vyžadují méně rozsáhlé změny stávajících legislativních nebo správních nástrojů. K realizaci opatření zaměřených na podporu zelené ekonomiky jsou například nutné nové legislativní nástroje a změny platných nebo Komisí navrhovaných sekundárních právních předpisů, včetně Nařízení EU 2023/1781 (zákon o čipech), Zákona o kritických surovinách (dosud nepřijatého) nebo Zákona o čistém nulovém průmyslu (dosud nepřijatého). Stejně tak politika Voltu zaměřená na dobudování bankovní unie a unie kapitálových trhů vyžaduje přijetí nových sekundárních právních předpisů v této oblasti, aniž by došlo ke změně Smlouvy. Kromě toho je pro usnadnění výměny informací mezi členskými státy nezbytné zavedení nových sekundárních právních předpisů, případně změna stávajících nástrojů, jako je Směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní. Nové investice, jak je zmiňuje akt, vyžadují také dohodu členských států o navýšení rozpočtu EU v kontextu víceletého finančního rámce. A konečně pilíř "Institucionalizace našich investičních programů" bude vyžadovat změnu Směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek.
Náklady a příjmy návrhů obsažených v zákoně
Celkové výdaje na tento akt, které se skládají z nákladů na provádění a ročních nákladů po dobu pěti let, činí 316 364 000 000 EUR. Náklady na provádění činí 308 646 500 000 EUR a roční náklady 1 543 500 000 EUR.
Příkladem nákladů na realizaci v programu Moonshot je rozvoj politiky a právního rámce, budování kapacit a školení (nových) zaměstnanců, budování IT nebo fyzické infrastruktury nebo osvětové kampaně.
Příkladem ročních nákladů jsou mzdy a požitky, administrativní náklady, údržba infrastruktury nebo náklady spojené s prováděním navrhovaných politik.
Celkové náklady na celý program Moonshot jsou uvedeny odděleně od celkových příjmů.