Akt o zdravých ekosystémech
Toto je český překladem původní a jediné závazné verze Moonshot Programme for the European Elections 2024
Čelíme ekologické krizi, která sahá za hranice změny klimatu. Tato krize zahrnuje rozsáhlé znečištění, vyčerpání biologické rozmanitosti a ničení přírodních biotopů. Tyto problémy však nejsou izolované. Jsou to vzájemně propojené projevy neudržitelného způsobu výroby, spotřebních návyků, a překračování planetárních limitů.
K účinnému řešení environmentálních problémů je zapotřebí komplexní přístup "Jednotného zdraví" a zapojení všech aktérů. Je nezbytné si uvědomit, že řešení změny klimatu je neoddělitelné od zachování životně důležitých přírodních ekosystémů, které slouží jako úložiště uhlíku a zdroj našich potravin. Degradace těchto ekosystémů nás navíc činí zranitelnějšími vůči přibývajícím přírodním katastrofám, jako jsou povodně a požáry, jejichž počet již nyní alarmujícím tempem roste.
Náš vliv na životní prostředí ovlivňuje zdraví planety a úzce souvisí se zdravím lidí. Rostoucí znečištění, ať se jedná o ovzduší, kontaminaci půdy nebo oceánů, si vybírá stále větší daň na naší životní úrovni a představuje další zátěž pro naše již tak přetížené systémy zdravotní péče. Je nezbytné překonat krátkodobé myšlení.
Často pohlížíme na přírodu jako na něco, co je třeba za každou cenu potlačit a vytěžit, ale musíme si uvědomit, že harmonické soužití s přírodou je jediným způsobem, jak můžeme pokračovat v životě na této planetě. Existují dotace na škodlivé a znečišťující činnosti, podpora intenzivního chovu zvířat a neudržitelné odlesňování, nadměrné používání antimikrobiálních látek, nadměrný rybolov a neudržitelné vzorce spotřeby. Toho jsme v současnosti svědky - a silně nás to motivuje k jednání.
V souladu se zásadou, že veřejné peníze jsou určeny na veřejné statky, by se měly fondy EU především zaměřit na financování žádoucích přístupů a postupné odstraňování škodlivých dotací a politik.
Musíme spotřebitelům umožnit, aby si mohli aktivně vybrat udržitelnější způsoby spotřeby a podporovali cirkulární ekonomiku, a chránili tak naši přírodu a její ekosystémy. Zároveň je třeba zapojit všechny účastníky potravinové produkce.
Spolupráce se zemědělci je pro přechod k udržitelnějšímu zemědělství a zelenou transformaci zásadní. Malí a střední zemědělci jsou vytlačováni vykořisťovatelskými obchodními vztahy, což se projevuje úbytkem zemědělských podniků v Evropě. Nabízíme reformy podporující lepší živobytí zemědělců, mezigenerační obnovu a povzbuzení místní ekonomiky. Odměňování zemědělců, kteří pracují v souladu s přírodou, je nezbytné pro vytvoření zelené budoucnosti a zachování strategické autonomie Evropy. Potřeba změny se týká také politik týkající se lesnictví a oceánů.
Navržená opatření mají za cíl rozvoj odolných a udržitelných komunit, které přispívají k vyšší kvalitě života obyvatel, zlepšují životní podmínky zvířat a omezují antimikrobiální rezistenci. Zároveň zdůrazňují vzájemné vztahy mezi zdravím lidí, zvířat a ochranou životního prostředí ve prospěch veřejného zdraví a blaha současných i budoucích generací a všech živých organismů na této planetě.
Programové body
Zákon o obnově přírody
Sladit zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law - NRL) s vědeckými poznatky o životním prostředí a vzít v úvahu pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) týkající se znečištění ovzduší, městské zeleně, chemických látek a hluku a stanovit ambiciózní cíle pro všechny přírodní oblasti, které potřebují obnovu:
Do roku 2030 znovu zavlažit alespoň 30 % rašelinišť v EU.
Do roku 2040 přeměnit alespoň 10 % městských oblastí na zelené a modré plochy (otevřené potoky, řeky, rybníky a jezera) a do roku 2050 zvýšit toto číslo alespoň na 15 %, a chránit je zákonem.
Rozšířit NRL o stanoviště druhů ryb, které jsou kriticky ohrožené.
Stanovit cíl, aby do roku 2030 bylo alespoň 10 % obdělávané plochy každého zemědělského podniku věnováno na obnovu přírody.
Prosadit přístup "Jednotného zdraví" dosažením doporučení Světové zdravotnické organizace, která uvádí držování přísných norem kvality ovzduší tak, aby bylo zaručeno právo a svoboda každého dýchat čistý vzduch. Dále prosazujeme omezování dlouhodobé expozice znečišťujícím látkám, jako jsou PM2,5 a NO2, v celé Evropě, a to tak, aby úrovně nepřekračovaly 5 µg/m³ PM2,5 a 10 µg/m³ NO2.
Prosadit důsledný zákaz chemických látek, u nichž bylo vědecky prokázáno, že poškozují zdraví lidí a životní prostředí.
Oceánské ekosystémy
Postupně ukončit používání rybolovných zařízení, která mají nežádoucí dopad na ekosystémy, jako je ničení korálů a lov nechtěných druhů (vedlejší úlovky), destruktivní praktiky, jako je lov vlečnými sítěmi při dně, počínajíc chráněnými mořskými oblastmi a škodlivé dotace, zejména osvobození od daně z pohonných hmot.
Upravit rybolovné kvóty podle doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES). Podporovat transparentnost a odpovědnost za uzavřená zasedání Rady, na nichž se určují konečné kvóty stanovené členskými státy, které často překračují doporučené limity.
Podpořit drobný rybolov poskytováním spravedlivých pobídek v rámci společné rybolovné politiky (CFP) a umožnit jeho účast na politickém rozhodovacím procesu. Drobný rybolov hraje zásadní roli v obživě pobřežních komunit a místních ekonomik a je známo, že ve srovnání s velkým rybolovem má menší dopad na životní prostředí.
Zavést silné mechanismy a odrazující sankce proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Za tímto účelem je rovněž nezbytné zajistit účinnou spolupráci se třetími zeměmi při obnově mořských populací a zamezení poškozování chráněných mořských oblastí.
Podpořit udržitelnou akvakulturu nasměrováním prostředků EU do skutečně udržitelných akvakulturních postupů a souběžným prováděním politik, které účinně vrátí spotřební vzorce na udržitelnou úroveň.
Posílit právní předpisy týkající se akvakultury a jejích odpadů tak, aby se zabránilo škodlivému nárůstu živin a podpořila se udržitelná, cirkulární a k biologické rozmanitosti šetrná forma akvakultury.
Vytvořit akční plán na podporu udržitelné produkce řas a podpořit inovativní využití produktů vyrobených z těchto bílkovin. Evropa spotřebovává velké množství řas, ale 97 % celosvětové produkce pochází z Asie. Existuje jasná příležitost pro strategickou autonomii, kterou lze naplnit stanovením realistických podmínek pro rozvoj odvětví produkce řas, včetně financování, investic do výzkumu a vývoje a zvyšování povědomí spotřebitelů o produktech z řas a jejich přijetí v EU.
Podporujeme ekologická rybářská plavidla na vodíkový pohon, aby se snížila závislost na fosilních palivech.
Obnova lesa
Podporovat přirozené zachycování uhlíku skrze udržitelné obhospodařování lesů, jejich obnovu a rozšiřování. Zaměřit zemědělské a lesnické postupy na snižování emisí a ochranu krajiny s cílem dosáhnout předindustriální úrovně zásob uhlíku v Evropě a bojovat proti dezertifikaci.
Prosadit ochranu a obnovu mokřadů. Zaměříme se na rašeliniště (která mohou ukládat dvakrát více uhlíku než lesy) zavedením okamžitého moratoria na těžbu rašeliny, dokud nebudou posíleny právní předpisy zajišťující jejich ochranu a udržitelné hospodaření, a dále aktivním obnovováním již využívaných rašelinišť do jejich přirozeného stavu.
Zlepšit ochranu a zdraví evropských vodních cest aktualizací Rámcové směrnice o vodách (WFD) a Rámcové směrnice o strategii EU pro mořské prostředí (MSFD) a urychlit jejich provádění, protože pouze 40 % útvarů povrchových vod, které v roce 2018 zkoumala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), bylo shledáno v dobrém ekologickém stavu.
Stanovit akční plán pro odvětví lesnictví v celé EU, který by podporoval ekosystémový přístup k obhospodařování lesů, neboť sladění ochrany přírody s komerčním využíváním lesních zdrojů je realizovatelné a potřebné. Cílem tohoto přístupu je v maximální možné míře respektovat přirozený cyklus lesů, což napomáhá ochraně a obnově lesů v EU a vede k trvalejšímu toku příjmů pro vlastníky lesů.
Sociální reforma společné zemědělské politiky (CAP)
Posílit dohled nad trhem s potravinami v EU, neboť se jedná o základní komoditu, která má chránit spotřebitele a zajistit stabilní a spravedlivé ceny pro zemědělce. Vytvořit rámec pro spravedlivé smlouvy s maloobchodníky, mechanismus pro místní a přímé prodejní systémy a lepší antidumpingová opatření. Malí a střední zemědělci čelí specifickým problémům, které vyplývají z vykořisťovatelských vztahů mezi obchodníky a farmáři, oligopolními strukturami a cenovými problémy vycházejících z dohod Mezinárdní obchodní organizace (WTO). Potýkají se s vysokými výrobními náklady a dlouhodobě nevýhodnou politikou CAP, která brání férovému zacházení a udržitelnosti.
Podpořit zakládání místních zemědělských družstev s cílem stabilizovat ceny potravin, zajistit zemědělcům stabilní a spravedlivé příjmy a stimulovat místní dodavatelské řetězce. Stanovit pokyny pro členské státy pro zakládání zemědělských družstev. Zřídit celoevropskou veřejnou platformu pro sdílení know-how a informací pro spotřebitele a výrobce.
Přijmout celoevropská opatření pro snížení výrobních nákladů zemědělců a cen, které platí spotřebitelé za zdravější a udržitelnější potraviny, a to prostřednictvím vyvážení dotací společné zemědělské politiky na výrobu.
Zjednodušit administrativní postupy a zvýšit transparentnost pro příjemce CAP, zejména malé a střední zemědělce, prostřednictvím přístupu k centralizované a přívětivé platformě EU. Jejím cílem bude výměna znalostí a poradenství ohledně postupů, práv a povinností a také předkládání dokumentů ve spolupráci s příslušnými národními ministerstvy.
Proškolit pracovníky příslušných národních ministerstev, aby byli schopni zemědělcům adekvátně pomoci s jejich dotazy.
Podporovat malé a střední zemědělce a poskytovat silnější pobídky pro mladé a začínající zemědělce, zejména ženy, aby zůstali v oboru, aby byla zaručena mezigenerační obnova zemědělců. Zdvojnásobit ze 3 na 6 % roční přímé platby členských států zaměřené na generační obnovu.
Vytvořit v rámci programu Erasmus výměnný podprogram zaměřený na udržitelné zemědělské postupy pro učně, nováčky nebo širší zemědělskou komunitu.
Environmentální reforma společné zemědělské politiky (CAP)
Postupně zrušit dotace na environmentálně škodlivé zemědělské postupy a platby na hektar vlastní půdy a přesměrovat je na žádoucí zemědělské postupy. Podpořit přechod k modelu regenerativního zemědělství, kde se prosazují udržitelné a ekologické potraviny, obnova půdního zdraví, snižování používání pesticidů a udržitelné hospodaření s vodou. Využívat půdu tak, abychom zvrátili úbytek biologické rozmanitosti a zajistili dobré životní podmínky zvířat. Usměrňovat a finančně podporovat zemědělce v přechodném období, aby byla zaručena jejich stabilita a příjem.
Podporovat modely rozvoje venkova, které stimulují místní dodavatelské řetězce. Například efektivní dopravní systémy motivující k životu lidí ve venkovských oblastech a podporují zemědělce a místní dodavatelské řetězce. Zelená dohoda v zemědělství také poskytuje příležitosti pro znovuosídlení venkovských oblastí, protože vytváří nová kvalifikovaná pracovní místa a přitahuje mladé lidi.
Poskytnout pobídky ke snížení počtu chovaných zvířat, omezit dovoz masa a přizpůsobit poptávku po mase souběžnými politikami. Zemědělství je zodpovědné za 10,3 % emisí skleníkových plynů v EU a 70 % z nich pochází z odvětví živočišné výroby. Pokud se chceme vrátit k udržitelné úrovni spotřeby a zároveň zachovat ziskovost zemědělců, musíme směřovat k menším objemům, ale kvalitnějšího masa.
Podporovat výzkum a vývoj inovativních zemědělských systémů využívajících zelenou energii v městském prostředí, jako je vertikální zemědělství a hydroponie, aby se zajistily udržitelnější a kratší potravinové řetězce.
Podporovat rozvoj technologie precizního zemědělství a automatizace v zemědělských podnicích, kde tato technologie dává smysl, s cílem snížit spotřebu vody a pesticidů). Podporovat také mezigenerační obnovu zemědělců přilákáním vysoce vzdělaných osob potřebných pro zavedení těchto nových technologií.
Vytvořit zemědělský fond pro přechod na zelenou ekonomiku, který umožní zemědělcům získat nízkoúrokové půjčky a záruky státu pro přizpůsobení se přechodu na zelenou ekonomiku a usnadnit zemědělcům dosažení požadavků udržitelnosti. Podporovat obnovu biotopů, zemědělství s nízkým dopadem a šetrné k biologické rozmanitosti a postavit se proti jakékoli formě greenwashingu.
Příští reformu společné zemědělské politiky podložit ambiciózním a vědecky podloženém akčním plánem, který zmapuje, jak se musí odvětví v budoucích letech transformovat směrem k udržitelnosti. Snížit zátěž, kterou časté a neúplné aktualizace politiky představují pro stabilitu a příjmy zemědělců.
Podporovat další výzkum a následné zařazení geneticky modifikovaných plodin do výrobního portfolia evropských zemědělců. Zavést tyto techniky s cílem podpořit odolnost vůči změně klimatu a zajistit udržitelnost produkce potravin a zemědělských postupů.
Ekologické a regenerační zemědělství
Podporovat cíl Evropské komise snížit používání chemických pesticidů o 50 % do roku 2030 a zároveň dále stimulovat zavádění postupů integrované ochrany proti škůdcům, a snížit tak potřebu pesticidů.
Poskytnout vyšší finanční pobídky ze společné zemědělské politiky na přeměnu zemědělských podniků, aby bylo dosaženo cíle Zelené dohody, kterým je 25 % ekologicky obdělávané zemědělské půdy do roku 2030.
Využívat "eko-schémata" společné zemědělské politiky, přičemž mnoho navrhovaných agroekologických opatření je společných s požadavky na ekologické zemědělství. Ekologická plocha tvořila v roce 2020 pouze 9,1 % celkové zemědělské půdy EU (v roce 2012 to bylo 5,8 %), takže pokud bude růst pokračovat stejným tempem jako v letech 2012-2020, dosáhne EU v roce 2031 pouze 15 % ekologicky obdělávané zemědělské půdy.
Zdravá a udržitelná strava
Harmonizovat evropské politiky na podporu přechodu na stravování založené na planetárním zdraví, které je bohaté na potraviny rostlinného původu a obsahuje méně potravin živočišného původu, což přináší zdravotní a environmentální výhody. Vypracovat zastřešující akční plán EU pro formování našeho potravinového systému a návyků tak, aby bylo dosaženo výživových a environmentálních doporučení, podobně jako nedávno učinilo Dánsko. Přizpůsobit dotační programy společné zemědělské politiky a stanovit cíle pro zvýšení podílu potravin rostlinného původu a snížení živočišných bílkovin.
Přizpůsobit tržní mechanismy pro lepší přístup k rostlinným bílkovinám a jejich cenovou dostupnost. Vytvořit pro tyto potraviny rovné podmínky pro konkurenci na trhu. Změnit rovnováhu společné zemědělské politiky tak, aby upřednostňovala produkty, které jsou méně emisně náročné než potraviny živočišného původu.
Přijmout v rámci společné zemědělské politiky opatření, která sníží náklady na zdravé a udržitelné potraviny, včetně potravin rostlinného původu.
Zavést pro veřejné stravovací služby, včetně služeb institucí EU, povinné pokyny pro zelené veřejné zakázky. Pokyny stanovují cíle pro týdenní dostupnost (a často i exkluzivitu) pokrmů rostlinného původu, přijatelný podíl potravinového odpadu a ekologických potravin. Nabídnout školení pro odbornou přípravu kuchařů.
Navýšit financování výzkumu a vývoje v oblasti zdravých rostlinných alternativ, protože toto odvětví je ve srovnání se zvířecími alternativami stále značně podfinancované.
Omezit využívání marketingových dotací EU ze společné zemědělské politiky na podporu spotřeby potravin, jejichž příjem bychom podle vědeckých poznatků o výživě a životním prostředí měli snížit.
Rozšířit evropský Projekt ovoce, zelenina a mléko do škol na zdravé rostlinné alternativy mléka, zohlednit potřeby alergických dětí a dětí s různými preferencemi a podpořit udržitelnější stravování.
Zvýšit investice EU do výzkumu a vývoje v oblasti pěstovaného masa, mořských plodů a dalších alternativních produktů živočišného původu a dalších příslušných potravinářských technologií, aby se urychlil jejich výzkum a vývoj. Tyto technologie mohou mít zásadní význam pro dosažení udržitelnějšího potravinového systému.
Posílení postavení spotřebitele
Zavést povinné a sjednocené označování původu a způsobu výroby potravin a pokrmů prodávaných ve veřejných institucích a restauracích. Zavést povinný systém označování produktů živočišného původu, včetně zpracovaných produktů, který by klasifikoval podmínky chovu, přepravy a porážky.
Zavést povinný a harmonizovaný systém označování výživové hodnoty potravin.
Zavést celoevropské značky s bodovým systémem pro environmentální udržitelnost výrobků, včetně potravin, který zahrnuje širokou škálu kategorií: emise uhlíku, používání pesticidů, znečištění ovzduší a další relevantní environmentální parametry.
Zrevidovat Nařízení o označování textílií s cílem zavést informace o udržitelnosti, recyklovatelnosti a oběhových parametrech, aby se snížilo množství textilního odpadu, podpořilo oběhové hospodářství a stimulovala ekologická produkce.
Propagovat význam ekologického a regenerativního zemědělství prostřednictvím komunikačních kampaní, které přilákají více spotřebitelů a nových zemědělců - financovatelné například prostřednictvím propagačních programů EU.
Dobré životní podmínky zvířat v zemědělských podnicích
Revidovat právní předpisy EU o dobrých životních podmínkách zvířat (směrnice Rady 98/58/ES), které jsou vědecky neaktuální, vylučují mnoho chovaných druhů a jsou nedostatečně vymáhány:
Zahrnout druhově specifické zákony v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, které se vztahují na všechna zvířata chovaná nebo držená lidmi, včetně vodních živočichů.
Postupně ukončit dálkovou přepravu živých zvířat do zemí mimo EU a stanovit přísné limity v rámci EU, které se budou řídit minimálními normami pro jednotlivé druhy a vědecky podloženými kritérii. Přejít na přepravu masa a genetického materiálu. Podporovat místní a mobilní jatka a zavést přísný a transparentní systém monitorování, který pomůže účinně identifikovat, předcházet a sankcionovat porušení.
Pomocí finančních pobídek postupně ukončit výrobu kožešin a zakázat dovoz kožešinových výrobků ze třetích zemí. Návazat na vědecké obavy týkající se lidského zdraví, špatných životních podmínek zvířat a životního prostředí a také na výzvu občanů v rámci evropské občanské iniciativy (ECI) "Evropa bez kožešin".
Postupně ukončit individuální chov v klecích pomocí fondů a politik společné zemědělské politiky. Navázat na vědecká doporučení týkající se zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí. a také na iniciativu ECI "Konec doby klecové".
Zakázat usmrcování kuřat samčího pohlaví ihned po narození, které se běžně provádí kvůli jejich nerentabilitě v masném a vaječném průmyslu, a využít technologie, které určí pohlaví ještě před vylíhnutím. V některých členských státech se již zavádí určování pohlaví inovo.
Řešit rozsáhlé nedodržování právních předpisů, které zakazují rutinní kupírování ocásků prasat (směrnice Rady 2008/120/ES), neboť se ve většině členských států i 15 let po vstupu této směrnice v platnost stále běžně provádí, a to navzdory sankcím vůči členským státům, které je nedodržují, a zákazem bolestivého mrzačení bez použití prostředků proti bolesti.
Zakázat chov rychle rostoucích plemen, která způsobují zvířatům utrpení a zdravotní problémy s cílem zvýšit ziskovost.
Zavést povinný kamerový dohled na jatkách, který přispěje k lepšímu prosazování zákonů o dobrých životních podmínkách zvířat (ve Španělsku je již povinný).
Dobré životní podmínky zvířat
Zakázat rozmnožování a využívání volně žijících zvířat pro zábavu, včetně využívání v cirkusech, býčích zápasech, akváriích/delfínáriích a zoologických zahradách. Podpoříme přechodné období, během něhož zařízení přizpůsobí svou činnost a umístí volně žijící zvířata využívaná pro zábavu do vhodné záchranné stanice nebo rezervace.
Vypracovat akční plán pro řešení nelegálního chovu zvířat. Připravit právní předpisy (podle zákona o zdraví zvířat, nařízení 2016/49) pro vydávání licencí a registraci chovatelů zvířat s cílem harmonizovat normy. Vytvořit databázi EU pro registraci zvířat v chovech (psů, koček a fretek), která musí být povinná (čipování).
Zakázat reprodukci tělesně postižených plemen domácích zvířat, u nichž se vyskytují stereotypní chronické zdravotní problémy a špatné životní podmínky. Některé členské státy přijímají individuální právní předpisy zakazující chov tělesně postižených plemen zvířat v chovech (např. brachycefalická/plochá plemena), ale v zájmu zajištění přeshraničních dobrých životních podmínek zvířat a harmonizace trhu se upřednostňuje harmonizovaný přístup.
Navýšit financování výzkumu alternativ k testování na zvířatech. Vytvořit plán s jasnými cíli pro omezení, zdokonalení a nahrazení (RRR) testování na zvířatech a posílit institucionální spolupráci za účelem výměny znalostí a urychlení pokroku. EU musí zintenzivnit úsilí, aby dosáhla svých závazků v oblasti RRR, pokud jde o používání zvířat při vědeckých pokusech, neboť ročně je stále testováno více než 10 milionů zvířat.
Regulovat obchod s exotickými domácími zvířaty prostřednictvím seznamu platného pro celou EU, aby byla chráněna biologická rozmanitost, lidské zdraví a zdraví zvířat. Na tomto seznamu bude podrobně uvedeno, se kterými druhy zvířat je povoleno obchodovat jako s domácími zvířaty.
Podporovat výslovné zahrnutí problematiky dobrých životních podmínek zvířat do pracovní náplně příslušného komisaře EU, aby se zvýšila institucionální odpovědnost a zdůraznit význam tohoto tématu při veřejném rozhodování.
11. Antimikrobiální rezistence (AMR)
Vytvořit povinný a vědecky podložený systém přednostního používání antibiotik v celé EU, aby se ve všech členských státech používala nejvhodnější léčba první volby (jako je tomu již v případě veterinárního použití), a to v souladu s přístupem "Jednotného zdraví". Tím se omezí zbytečné používání antibiotik v případech, kdy jejich použití není indikováno.
Přijmout nařízení o vyhrazení antibiotik pro naléhavé případy jako rozšíření stávajícího nařízení, které omezuje přístup k některým antibiotikům ve veterinárním sektoru (nařízení 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích).
Rozšířit stávající iniciativy v oblasti výzkumu a vývoje v oblasti nových léčebných postupů a lékařských technologií.
Nadále snižovat používání antibiotik v živočišné výrobě, které v posledním desetiletí výrazně pokleslo, protože v živočišných produktech se stále vyskytuje mnoho multirezistentních patogenů:
Omezit míchání velkého počtu zvířat různého původu (např. odchov telat). AMR se zhoršuje zejména při intenzivním chovu zvířat, protože stísněné, nezdravé a stresující podmínky, v nichž jsou zvířata chována a přepravována, vytvářejí prostředí, v němž se patogeny více šíří.
Podporovat iniciativy na snížení intenzity chovu zvířat.
Podporovat chov rozmanitějšího portfolia plemen zvířat s cílem zabránit výskytu a šíření nemocí a aby byl produkční systém odolnější.
Posílit vzdělávací a školicí programy týkající se používání antimikrobiálních látek a osvětové kampaně pro širokou veřejnost o nebezpečí AMR.
Stanovení ceny nákladů
Prosadit, aby Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) zahrnoval využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) a aby každý členský stát byl považován za emitenta. Provést účetnictví na úrovni EU a zároveň umožnit každému členskému státu, aby respektoval své podmínky a prosazoval svou strategii.
Zdanit zdroje zemědělských emisí z chovu zvířat a využívání půdy, protože jsou místní a roztříštěné. Zahrnout do systému ETS i ostatní emise v zemědělském odvětví, které nejsou specifické pro dané odvětví (např. elektřina a paliva pro traktory), a to pro dodavatele.
Rozšířit systém EU ETS na chov zvířat, protože znečištění z tohoto odvětví musí být rovněž zohledněno.
Rozšířit Směrnici o průmyslových emisích (IED) na všechny typy průmyslových chovů zvířat, které počtem chovaných zvířat spadají do dané vědecké definice.
Transparentnost, monitorování a podávání zpráv
Rozšířit platformu Climate-ADAPT tak, aby se stala jednotným systémem pro monitorování a podporu rozhodování, protože v současné době slouží pouze jako znalostní základna pro údaje a osvědčené postupy týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zavést systém včasného varování před extrémními povětrnostními jevy a propojit jej s Mechanismem civilní ochrany Unie a vládami členských států.
Zavést komplexní systém bodování propojený s platformou Climate-ADAPT pro sledování zdraví a odolnosti ekosystémů, který bude označovat oblasti vyžadující přirozenou obnovu. Aplikovat jej na všechna území EU a zpřístupnit jej veřejnosti online prostřednictvím interaktivní mapy, která bude obsahovat pravidelně aktualizované údaje.
Jak budeme o tento akt usilovat v Evropském parlamentu
Akt o zdravých ekosystémech se právně dotýká směrnic a nařízení spadajících pod evropské iniciativy Green Deal, Kvalita ovzduší a kontrola znečištění, Společná zemědělská politika (CAP), Společná rybolovné politiky (CFP), Oběhové hospodářství a EU pro zdraví. Akt, který se skládá ze 13 návrhů politik, se zasazuje o kvalitní ovzduší, snižování znečištění, udržitelné zemědělství, nakládání s odpady a vzájemnou provázanost zdraví lidí, zvířat a ochrany životního prostředí. Vyžaduje úpravy v rámci působnosti těchto legislativních nástrojů: směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU), rámcová směrnice o odpadech (2008/98/ES), směrnice o obalech a obalových odpadech (94/62/ES).
Tím, že vyzývá k tomu, abychom se soustředili na vzájemně propojené environmentální výzvy a uznává, že boj proti změně klimatu je neoddělitelný od zachování životně důležitých ekosystémů (např. ukládání uhlíku, zásobování potravinami), prosazuje program Moonshot změny úseků legislativy, které se zabývají těmito tématy a spadají pod Směrnici 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Kromě toho je třeba ve Směrnici o průmyslových emisích (2010/75/EU) více vyzývat k odklonu od vykořisťovatelských činností a neudržitelné spotřeby. Dále také k podpoře ochrany přírodních zdrojů, zvrácení úbytku druhové rozmanitosti, zmírnění změny klimatu a podporou odolných a udržitelných společenství, která posilují zdraví lidí, zvířat a ekosystému, jako celku. Cílem je zlepšit podmínky pro současné i budoucí generace a celý ekosystém. Požadujeme, aby Rámcová směrnice o odpadech (2008/98/ES) a Směrnice o obalech a obalových odpadech (94/62/ES) věnovaly větší pozornost zvrácení úbytku druhů a podpoře udržitelných společenství snížením negativního dopadu vzniku a likvidace odpadů na životní prostředí. Akt podporuje přepracování stávajících právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat, mezi něž patří Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat. Zákon dále vyzývá ke sladění práva na obnovu přírody s vědeckými poznatky o životním prostředí.
Náklady a příjmy návrhů obsažených v aktu
Celkové výdaje na tento akt, které se skládají z nákladů na provádění a ročních nákladů po dobu pěti let, činí 1 015 000 000 EUR. Náklady na provádění činí 115 000 000 EUR a roční náklady 180 000 000 EUR.
Příkladem nákladů na realizaci v programu Moonshot je rozvoj politiky a právního rámce, budování kapacit a školení (nových) zaměstnanců, budování IT nebo fyzické infrastruktury nebo osvětové kampaně.
Příkladem ročních nákladů jsou mzdy a požitky, administrativní náklady, údržba infrastruktury nebo náklady spojené s prováděním navrhovaných politik.
Celkové náklady na celý program Moonshot jsou uvedeny odděleně od celkových příjmů.