Akt o zahraniční a obranné politice
Toto je český překladem původní a jediné závazné verze Moonshot Programme for the European Elections 2024
Před více než deseti lety získala Evropská unie Nobelovu cenu míru za úspěšné zabránění vojenských konfliktů mezi svými členy po dvou ničivých světových válkách. Přesto v roce 2022 opět vypukla válka na evropském kontinentu, když Rusko zahájilo plošnou invazi Ukrajiny. Z toho plyne poučení, že dosáhnout míru v Evropě nelze pouze zamezením války uvnitř Unie, a že svoboda musí být lépe vyzbrojena než tyranie. Evropa musí převzít odpovědnost za svůj širší horizont. V globálním měřítku se Čína stala systémovým soupeřem a dokonce i Spojené státy vyvolávají pochyby o tom, zda zůstanou spolehlivým partnerem. Globální a evropské výzvy nadále přibývají a vliv jednotlivých členských států EU na mezinárodní scéně klesá, zatímco známá otázka ''Komu mám volat, když chci mluvit s Evropou'' zůstává stejně aktuální jako kdysi. Volt je odhodlán učinit z EU silný pilíř reformovaného multilateralismu, který na mezinárodní scéně mluví jedním hlasem.
EU má prostředky k tomu stát se silným, soběstačným a pozitivně konajícím globálním aktérem. Historie multilaterálního leadershipu, rozšíření EU jako motor transformace a globálně konkurenceschopná obranně-průmyslová základna poskytují solidní základ pro ambiciózní zahraniční a obrannou politiku. Většina občanů Evropy si přeje, aby EU hrála silnější roli v jejich obraně a reprezentaci, a přispěla tak k větší bezpečnosti, rozmanitosti a prosperitě všech obyvatel. Proto by EU měla vytvořit své vlastní ozbrojené síly vybavené silnou a sjednocenou obranně-průmyslovou základnou. Skutečnou sílu však může přinést pouze geopolitické uvědomění a převzetí odpovědnosti ze strany EU. Evropa by proto měla rozvíjet pokrokovou zahraničněpolitickou kulturu, která by reflektovala vlastní historické dědictví a vnímání veřejnosti v jiných částech světa. Prostřednictvím pokrokové obchodní a rozvojové politiky si vybudujeme pozitivnější, atraktivnější a horizontálnější vztahy s většinou států světa.
Aby mohla ve světě obstát, musí EU zvýšit také odolnost evropské společnosti vůči hybridním hrozbám, které ohrožují naši ekonomiku, občany a demokratické zřízení. Občanská participace je nástrojem jak celkově zlepšit naši bezpečnost. Miliony lidí po celém světě vidí v EU inspiraci a spojuje s ní svou budoucnost. Volt je odhodlán přivítat nové členské státy s otevřenou náručí, posilovat svůj celosvětový společenský dopad a prosazovat mírové sjednocení Evropy. Reformovaná a rozšířená EU podpoří stabilitu na našem kontinentu a posílí náš globální vliv, což v konečném důsledku utvoří spravedlivější, efektivnější a legitimnější multilateralismus pro všechny.
Návrhy politik
Jednotný hlas EU ve světě
Transformovat Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS) na Ministerstvo zahraničních věcí Evropské unie (EUMFA). Tento krok zefektivní a optimalizuje aparát diplomatické služby EU, čímž se zvýší jeho účinnost, efektivita a vliv na globální úrovni.
Rozdělit funkci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (HR/VP) na dvě samostatné funkce: ministra zahraničních věcí EU a ministra obrany EU. Toto rozdělení agendy přinese specializaci a soustředěné vedení v příslušných oblastech.
Nově zřízené EUMFA se díky demokratickému mandátu vlády EU, opírající se o důvěru Evropského parlamentu, stane jediným představitelem společně formulovaných zahraničně-politických postojů EU a aktérem bilaterálních a multilaterálních jednání. Současné uspořádání musí být soudržnější, transparentnější, účinnější a konzistentnější. Mandát nového EUMFA se zaměří na následující klíčové úkoly:
EUMFA bude zastupovat EU v oblasti mezinárodní spolupráce, lidských práv, mezinárodní justice, sousedství a rozšíření a humanitární pomoci.
EUMFA bude rozvíjet vědeckou diplomacii, podporovat a propagovat spolupráci v oblasti klimatu a globálního zdraví. Kromě toho vypracuje vesmírnou strategii EU, umožní tak mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu vesmíru a povede cestu k vytvoření mezinárodního rámce v rámci OSN pro spolupráci v oblasti civilního výzkumu a mírového využití Měsíce, Marsu a dalších astronomických objektů.
Pěstovat společnou diplomatickou kulturu na úrovni členských států a EU, skrze navyšování počtu vyslaných diplomatů EU úměrně počtu vyslaných národních diplomatů a zajištění účasti všech diplomatických pracovníků EU (národních i evropských) na aktivitách Evropské diplomatické akademie a jejích vzdělávacích programů.
Posílit konzulární služby. EUMFA zajistí diplomatické zastoupení a konzulární služby pro všechny členské státy EU ve těch zemích, kde není přítomna žádná národní diplomatická mise členských států.
Vytvořit společné analytické oddělení pro zpravodajskou činnost tím, že Zpravodajské a informační centrum EU (EU INTCEN) bude mít možnost získávat a zpracovávat zpravodajské informace shromážděné členskými státy a zastupitelskými úřady EU. To vše pod účinnou parlamentní a soudní kontrolou, aby bylo zajištěno dodržování lidských práv. Analýzy EU INTCEN budou sloužit jako podklad pro rozhodovací procesy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, včetně určování hrozeb a priorit v oblasti kolektivní bezpečnosti.
Progresivní kultura zahraniční politiky
Vybudovat v evropském diplomatickém sboru silné povědomí o koloniálním a imperiálním dědictví svých členských států ve třetích zemích. Při budování strukturálního dialogu se třetími zeměmi založeného na rovnosti a respektu se evropská diplomacie bude opírat a vyzdvihovat rozmanitost Evropy s cílem odklonit se od paternalistického a vykořisťovatelského dědictví minulosti a bojovat proti slábnoucí pozici Evropy v některých zemích.
Zakomponovat elementy feministické zahraniční politiky do fungování EUMFA a diplomatických služeb členských států. To znamená zajištění rovného zastoupení žen a dalších znevýhodněných skupin do diplomatických služeb EU, včetně vedoucích funkcí. Evropská diplomacie bude rovněž prosazovat rovné zastoupení delegací na jednáních, na nichž se podílejí mezinárodní partneři. Zastupitelské úřady EU a jejich delegace budou respektovat tyto zásady.
Vize pro širší, silnější a spravedlivější Unii
Zavedení nové metodiky rozšiřování EU, která se soustředí na postupnou integraci do EU v několika fázích a nahradí tak současný přístup "všechno nebo nic" díky účinnějšímu, transparentnějšímu a spravedlivějšímu procesu. S postupným pokrokem v provádění reforem a slazování s acquis communautaire (právním řádem EU) budou kandidátské země postupně získávat větší přístup k finančním zdrojům EU a aktivní účast v evropských institucích. V této fázi bude stále možné o nové zdroje a pravomoci přijít v případě, že nedostatečného úsilí ze strany vlády kandidítské země. Vláda EU (původně Evropská komise) bude tento proces sledovat a opírat se o kvantitativní analýzy, která nahradí současnou kvalitativní metodu. Kandidátské země musí být zároveň schopny plně rozumět celému procesu, včetně hodnocení jejich pokroku a musí mít k dispozici nástroje, jak požádat o přezkoumání přijatých rozhodnutí. Nový systém tak má ambici urychlit časový harmonogram přístupového procesu kandidátských zemí, a díky novým pobídkám k reformám budou tyto země lépe čelit "únavě z rozšířovacího procesu", cože celkově zlepší integrační kapacity EU.
Harmonizovat rozšířovací proces EU s účastí v ostatních mezinárodních organizacích mimo EU. Nový přístupový proces tak bude doplňovat aktivní členství v Evropském politickém společenství a v Radě Evropy. Členství v těchto organizacích však nemá být alternativou ke členství v EU, ale možnost jak zajistit postupnou úroveň zapojení v některých sektorových agendách. Rozšiřování EU by mělo nádale být založeno na politice otevřených dveří, kde je pokrok posuzován transparentně na základě dosažených výsledků.
Poskytnout zvláštní ochranu zemím usilujícím o členství v EU, které jsou vystaveny hybridním nebo konvenčním hrozbám, formou jasného, předem připraveného mechanismu, který ochrání jejich svrchovanost, územní celistvost, společenskou odolnost a umožní pokračovat jejich cestu do EU. V konkrétním případě napadené Ukrajiny se jedná o poskytnutí zvláštních, dlouhodobých politických, finančních a vojenských závazků ze strany EU na ochranu teritoriální integrity a zajištění jejího přistoupení k EU. Financování této pomoci, včetně nezbytných reforem a rekonstrukce země, bude zajištěno skrze zabavená finanční aktiva v rámci balíku sankcí proti Ruské federaci.
Reformovat EU, aby byla připravena na integraci nových členů. Především je nutné nahradit jednomyslnost v Radě, vyžadovanou v otázce rozšíření, kvalifikovanou většinou, aby se předešlo blokacím způsobených právem veta uplatněným jedním členským státem. Dále je třeba reformovat rozpočet EU, aby odrážel finanční potřeby nezbytné pro rozšířovací proces EU. Reforma EU, kterou Volt plánuje, je podrobně popsána v Aktu o reformě EU.
Snížení ekonomické propasti mezi globálním Severem a Jihem
Podle údajů OECD z roku 2022 přispívá 27 členských zemí a institucí Evropské unie celkem 115 miliard dolarů na zahraniční rozvojou spolupráci (ODA), což činí dvojnásobek ODA poskytnuté USA. V současné době každá členská země řídí své vlastní úsilí v oblasti ODA podle geografických a tematických priorit. V zájmu posílení jejich účinnosti, soudržnosti a viditelnosti, Volt navrhuje, aby byly mechanismy financování ODA seskupeny na evropské úrovni v rámci sjednocené "Evropské rozvojové agentury" s ad hoc finančními a lidskými zdroji a institucionálním uspořádáním. Tímto převodem by EU získala jedinečnou schopnost přispívat účinněji k dosažežní cílů udržitelného rozvoje a posílit zároveň svůj soft power.
"Washingtonský konsenzus" donedávna sloužil jako doktrína Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, které výměnou za půjčky motivovaly rozvojové země k liberalizaci veřejných služeb a k otevírání ekonomik s často katastrofálními dopady. Čína a její spojenci zase vytvořili "Pekingský konsensus", který klade důraz na financování infrastruktury bez ohledu na nadměrné zadlužení přijímajících zemí nebo na zásady řádné správy věcí veřejných a dodržování vlády práva a lidských práv. Tváří v tvář těmto dvěma modelům, které ukázaly své limity a rizika, může EU sehrát vedoucí úlohu při vytvoření a prosazování "Štrasburského konsensu" v mezinárodních institucích, který by se opíral o tyto zásady:
Opětovné projednání dluhu nejméně rozvinutých zemí v rámci Pařížského klubu (60 zemí se dnes nachází ve stavu dluhové tísně).
Zavedení nové klauzule, která zaručí, že rozvojové země automaticky pozastaví splácení svého dluhu v případě rozsáhlé přírodní katastrofy.
Reforma fungování některých mezinárodních institucí, zejména obsazování vedoucích pozic ve Světové bance a Mezinárodním měnovém fondu, které by se mělo zakládat na odborné kvalifikaci a větším zapojení zástupců občanské společnosti a nevládních organizací v řídících orgánech těchto institucí.
Navázat půjčky na kondicionality spojené s bojem proti korupci, dodržováním práv menšin a veřejnými politikami zaměřenými na podporu a ochranu žen.
Autonomní vojenská a civilní obrana
Reformovat a sloučit Evropskou obrannou agenturu (EDA) a obranně-průmyslové složky Evropské komise (např. DG DEFIS) do ministerstva obrany EU (EUMD), které by mělo dohled nad společným evropským obranným úsilím, včetně obranné strategie, řízení společných operací, výzkumu, veřejných zakázek a technologické a obranně-průmyslové základny.
Ustanovit Vojenský štáb EU (EMHQ), který bude zodpovědný za vypracování strategie a přijímání klíčových rozhodnutí týkajících se operací vojenských jednotek EU, zejména kapacit rychlého nasazení (RDC) a jednotek rychlého nasazení (ERF). Štáb bude působit v rámci EUMD, stejně jako Evropská vojenská akademie (EMA), která bude vzdělávat, školit a vychovávat novou generaci vojenského personálu se společnou vojenskou kulturou.
V krátkodobém horizontu posílit regionální specializaci v konkrétních odvětvích (např. letectvo, pozemní vojsko, námořní vojsko) a schopnostech (např. kybernetické, obojživelné a vzdušné útoky). To bude motivovat k rozvoji komparativních výhod a zvýší nákladovou efektivitu a interoperabilitu armád uvnitř EU. Současně podporovat a standardizovat osvědčené postupy regionální integrace národních vojenských složek na operativní úrovni podle vzoru francouzsko-německých a nizozemsko-německých jednotek. To přispěje ke společné vojenské kultuře a operační efektivitě.
Ve střednědobém horizontu rozvíjet společné vojenské schopnosti EU formou kapacit rychlého nasazení (RDC) zavedené do roku 2025. Ty následně obdrží mandát na nové typy misí, standardizované vybavení a vojenský personál z celé EU. Vedle toho EU vytvoří stálé jednotky rychlého nasazení (ERF) o síle 60 000 osob vybavené kompletním spektrem pozemních, vzdušných, námořních a vesmírných prostředků. Jejím hlavním účelem bude prvotní zásah v reakci na ohrožení územní celistvosti EU posilující národní vojenské složky. Tato jednotka bude primárně k dispozici EU, ale bude využitelná i v rámci NATO. EMA bude zodpovědná za výcvik personálu RDC a ERF.
Vytvořit okamžité společné vojenské kapacity EU v rámci koalice dobrovlně zúčastněných. Jejím základem bude dohoda přístupná všem členským státům EU, která utvoří řídící výbor s nezbytnými pravomocemi pro vznik integrovaných vojenských jednotek v EU. Výbor bude přijímat svá rozhodnutí kvalifikovanou většinou a v úzké spolupráci s NATO. Tyto jednotky budou podřízeny reformované vládě EU, jak je uvedeno v Aktu o reformě EU. Tento počáteční krok urychlí proces dlouhodobé integrace ozbrojených sil v rámci celé EU, a zároveň odráží naléhavou potřebu okamžité autonomní vojenské kapacity EU mezi členskými státy ochotnými se zapojit.
Transformovat Evropský sbor solidarity na ambiciózní program dobrovolné civilní a vojenské služby EU, financovaný z rozpočtu EU a doplňující stávající vnitrostátní vojenské a civilní dobrovolnické služby.
Podpořit občanské iniciativy pro odolnost skrze program zaměřený na podporu a financování občanských iniciativ zaměřených na digitální a odolnost společnosti vůči hybridním hrozbám. Tyto iniciativy budou schopny reagovat na vlivové aktivity, jako např. vměšování se do předvolebních kampaní skze "trollí farmy" ze třetích zemí.
Vytvořit evropskou civilní a vojenskou složku s mandátem pro rychlé zásahy při živelných a jiných katastrofách, která by rozšířila pravomoce rescEU po vzoru španělské Unidad Militar de Emergencias a německé Technisches Hilfwerk. Ta by zasahovala při všech typech katastrof od živelných pohrom po neštěstí způsobená člověkem. Tento krok reaguje na potřebu vytvořit v EU kapacity schopné regaovat na následky klimatické změny a vojenských konfliktů. Evropské vojenské kapacity spolu s organizacemi občanské společnosti po celé Unii by tak umožnila vybudovat dobrou mezinárdní reputaci evropských ozbrojených sil zaměřené na budování obranných kapacit a odolné společnosti.
Posílení strategické autonomie obranného průmyslu EU
Pověřit ministerstvo obrany EU, aby identifikovalo potřeby vojenských složek EU a vyhlásilo veřejné zakázky na výzkum, vývoj a dodávky vojenského materiálu. Zakázky vybaví evropské ozbrojené síly nejmodernějšími vojenskými technologiemi. Tyto veřejné zakázky by měly v co největší míře přispět k podpoře hospodářského rozvoje v méně rozvinutých a rozvíjejících se regionech EU.
Významně posílit postavení EU jako globálního inovátora v oblasti obranného průmyslu. EU se tak stane hnací silou vývoje nových strategických obranných technologií. Stávající úsilí, jako je program EU pro obranné inovace (EUDIS) a centrum pro obranné inovace EU (HEDI), by mělo být konsolidováno a jejich mandát a financování by se měly navýšit. Cílem je zaměřit se na oblasti, v nichž EU může dosáhnout globální konkurenceschopnosti, jako je vývoj kybernetických technologií, umělé inteligence, uhlíkově neutrálních technologií, kvantové výpočetní techniky a kosmických obranných technologií.
Konsolidovat nástroje EU pro financování obrany sloučením stávajících samostatných nástrojů EU pro financování společných obranných iniciativ, včetně výzkumu, vývoje a zadávání veřejných zakázek. Výsledný finanční nástroj se v příštím rozpočtovém cyklu stane trvalou součástí víceletého finančního rámce (MFF) a bude na něj vyčleněno nejméně 6 % rozpočtu EU. Kromě toho bude stanoven nový cíl, podle něhož musí alespoň 60 % výdajů členských států na obranu směřovat do společných projektů.
Integrace obranného průmyslu EU do vnitřního trhu, postupné odstranění národního průmyslového protekcionismu a vytvoření významných finančích úspor. To povede k vytvoření regionálních středisek obranného průmyslu EU (průmysl, vzdělávání atd.), na jehož rozvoji se budou podílet malé a střední podniky, ale také společnosti z menších sousedních členských států.
Vypracovat jasná společná pravidla pro vývoz zbraní a zajistit jejich přísné a důsledné prosazování pro všechny evropské obranné společnosti působící mimo EU.
Evropský pilíř NATO a integrovaný demokratický svět
Zřízení strategické koordinační skupiny EU-NATO, tedy politického řídícího orgánu, který by usnadňoval systematickou a dlouhodobou spolupráci mezi oběma subjekty. Skupina vypracuje společný strategický dokument, v němž budou uvedeny společné priority, vnímání hrozeb, požadavky na konkrétní kapacity, dostupnost sil a oblasti specializace (např. teritoriální obrana a hybridní odolnost). Skupina rovněž vyjasní regionální a tematické zaměření, definuje pole působnosti v Evropě a Indopacifiku a bude se zabývat novými technologiemi, které jsou zásadní pro obrannou politiku. Skupina by se měla rovněž zaměřit na vyjasnění komplementarity mezi článkem 5 Severoatlantické smlouvy a článkem 42.7 Smlouvy o EU.
Zajistit pokračování činnosti pracovní skupiny pro odolnost kritické infrastruktury, která bude mít mandát k přijetí konkrétních kroků k zajištění účinnosti a odolnosti kritické infrastruktury uvnitř euroatlantické sítě vojenských dodavatelských řetězců, včetně podmořských komunikačních kabelů a infrastruktury důležité pro dodávky energie a mobilitu ozbrojených sil. Součástí této skupiny by měly být rovněž kandidátské země EU a NATO.
Zvyšování provázanosti severoatlantického regionu, a tedy minimalizace rizik spojených s politickým vývojem skrze společné integrační nevojenské iniciativy. To by se týkalo zejména integrace trhu, stanovení regulačních norem a snížení strategické závislosti např. na nových technologiích (umělá inteligence, kvantová výpočetní technika), kritických hodnotových řetězcích minerálů, vzácných zemin a polovodičů. Po vzoru Rady EU-USA pro obchod a technologie (TTC) a Globální dohodě o udržitelné oceli a hliníku institucionalizovat a prohloubit takové úsilí. Takové úsilí by mělo pomoci vytvořit transatlantický "bruselský efekt".
Vypracovat širší strategii pro hlubší spolupráci s dalšími zeměmi, které sdílejí politické normy, hodnoty a zájmy s EU a NATO, včetně kandidátských zemí, hlavních spojenců mimo NATO a regionálních organizací. Tato dobrovolná spolupráce by měla zahrnovat úsilí o zvýšení vzájemného odstrašení, civilní odolnosti a politické spolupráce s cílem posílit jednotu demokracie. Summit pro demokracii by měl být institucionalizován jako koordinační fórum s jasnými kritérii členství a politikou otevřených dveří.
Zajištění komplexního strategického odstrašení
Podporovat celosvětové úsilí zákazat jaderné zbraně na globální úrovni. Podpořit Smlouvu o zákazu jaderných zbraní jako dlouhodobou strategii pro celosvětové jaderné odzbrojení, podmíněnou její harmonizací se základním principem zachování věrohodného strategického odstrašujícího prostředku v případě nutnosti.
Snížit celosvětové zásoby jaderných zbraní, tedy jak počet rozmístěných hlavic, tak počet vyřazených/rezervních hlavic. Tím by se zmírnil problém ověřitelnosti, snížilo by se riziko lidské chyby vedoucí k (rozsáhlému) jadernému úderu a zlepšila by se účinnost dohledu, a zároveň by se snížilo riziko rozptýlení.
Převod kontroly nad francouzským jaderným deterentem pod kontrolu vlády EU po přijetí evropské ústavy a zřízení plně demokratických a odpovědných federálních institucí. Postupem času budou personál, systémy a postupy plně integrovány do evropských struktur.
Vyvinout systém strategické obrany, který bude schopen účinně čelit vzdušným hrozbám na území EU, včetně schopnosti reagovat na (balistické) jaderné útoky.
Vytvořit schopnost konvenčního úderu, která by poskytla širší škálu možností při eskalaci konfliktu, která by minimalizovala závislost na jaderném odstrašení.
Přijmout komplexní vládní přístup k zajištění odolnosti EU v době míru, konfliktu a války, jakož i v "šedé zóně" mezi mírem, konfliktem a válkou. Současné politiky EU se zaměřují především na podporu odolnosti jako rámce pro boj proti hybridním hrozbám. Ačkoli je tento rámec platný, EU musí vytvořit konkrétní politiky a opatření, aby tento rámec účinně uvedla do praxe.
Integrace stávajících nástrojů (Cyber Diplomacy Toolbox, rámec EU pro hybridní hrozby) s cílem vytvořit doktrínu pro hybridní hrozby. Tato doktrína bude vycházet z helsinského přístupu Rady Evropy, a povede ke sjednocené Evropské taxonomii hybridních hrozeb a hodnocení rizik. První částí tohoto rámce bude posílená kybernetická odolnost díky Aktu o kybernetické solidaritě.
Pověřit INTCEN EU vedením a prováděním této doktríny a zároveň vytvořit právní rámec pro sdílení zpravodajských informací v členských státech. EU INTCEN tak usnadní rychlá a účinná protiopatření a vypracuje doporučení pro zlepšení společného civilně-vojenského plánování pro hybridní nepředvídané události. Rozvoj schopností se rovněž zaměří na zjednodušení procesů managementu kritické infrastruktury v rukou veřejného a soukromého sektoru.
Upřesnit podmínky, při kterých hybridní hrozby povedou k aktivaci mechanismu společné obrany (čl. 42 odst. 7 SEU), včetně vymezení povolených prostředků reakce (konvenční, nekonvenční). Kromě toho příslušné orgány vyjasní dělbu práce ohledně přisuzování hybridních hrozeb a jejich potírání mezi Integrovaným opatřením pro politickou reakci na krize (IPCR), Společných jednotek pro hybridní hrozby v rámci INTCEN EU a EUMF.
Ustanovení reformovaného multilateralismu
Přijmout komplexní dohodu o pandemii, která zavede jasný právní rámec pro prevenci, připravenost a reakci na budoucí pandemie s mandátem pro komplexní shromažďování informací. Zvláštní pozornost bude věnována překlenutí nedostatku zdravotnických kapacit v rozvojových zemích.
Restrukturalizace globálního finančního systému, podpora inkluzivity a spravedlnosti v rámci globálního finančního systému, s cílem účinně finančně podporovat řešení klimatické změny v rozvojových zemích. Nedílnou součástí budou iniciativy, jako je pařížský Summit o novém globálním finančním paktu. Bude urychlena ratifikace globální dohody o minimální sazbě daně z příjmu právnických osob.
Zavedení nových vlastních zdrojů pro OSN, vytvoření finančních mechanismů, jako je globální dividenda ze zdrojů (GRD) nebo Tobinova daň, které by financovaly a motivovaly k zelené tranzici v souladu s cíli udržitelného rozvoje (SDGs), což by vedlo ke spravedlivější redistribuci finanční zátěže v OSN.
Podpořit Parlamentní shromáždění OSN (UNPA), aby se posílila demokratická legitimita OSN a vytvořil se precedens pro zastupitelskou demokracii na úrovni OSN. Mandát a působnost by se v budoucnu mohly dále rozšířit, včetně přehlasování veta stálých členů Rady bezpečnosti OSN (UNSC). UNPA by měla přijmout reprezentativní hlasovací systém, který by zohledňoval počet obyvatel členských států.
Reformovat UNSC. V krátkodobém horizontu rozšířit počet stálých členů UNSC a s ním převést křeslo Francie v UNSC na EU. V dlouhodobém horizontu by došlo ke zrušení stálých členů a k zavedení pravidelných voleb do UNSC, které by provádělo Valné shromáždění (a později UNPA) z řad regionálních uskupení. UNSC by navýšila celkový počet členů, aby lépe odrážela regionální, ekonomickou a populační rozmanitost, včetně udělení křesel regionálním organizacím. Hlasování kvalifikovanou většinou by nahradilo jednomyslnost v záležitostech týkajících se genocidy, zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů, včetně rezolucí legitimizujících vojenské intervence.
Jak budeme tento akt prosazovat v Evropském parlamentu
Společná zahraniční a bezpečnostní politika Unie (CFSP) vychází mimo jiné z článků 21-46 Smlouvy o EU a z článků 205 - 222 Smlouvy o fungování EU. V oblasti CFSP má EU v současné době zvláštní legislativní pravomoci, které zahrnují specifické institucionální prvky, jako je omezená účast Evropského parlamentu na rozhodovacím procesu. CFSP je v současné době definována a prováděna Evropskou radou a Radou EU.
Realizace výše uvedených politik si vyžaduje právní změny zakládajících smluv. Tyto změny zahrnují zavedení sdílených legislativních pravomocí, které Unii umožní zavést společné normy prostřednictvím právních předpisů. Kapitola Jednotný hlas EU ve světě vyžaduje rozsáhlé přehodnocení stávajícího legislativního rámce. To zahrnuje restrukturalizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) a její transformaci na Ministerstvo zahraničních věcí Evropské unie (EUMFA), jakož i rozdělení funkce vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (HR/VP) na dvě funkce, a to ministra zahraničních věcí EU a ministra obrany EU. K realizaci této politiky se navrhují změny Smluv, mimo jiné hlava III Smlouvy o EU "ustanovení o orgánech", hlava V Smlouvy o EU "obecná ustanovení o vnější činnosti Unie a zvláštní ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice", hlava V Smlouvy o fungování EU "mezinárodní dohody", jakož i Prohlášení o Společné zahraniční a bezpečnostní politice. Kromě toho je třeba, aby následné právní předpisy včetně závazných právních aktů, stanovily a blíže vymezily úlohu ministrů. Kromě toho Volt usiluje o zvýšení strategické autonomie obranného průmyslu EU tím, že posiluje postavení EU jako globálního inovátora v oblasti obrany. Ke konsolidaci a posílení úsilí, jako je program EU pro obranné inovace (EUDIS) a centrum pro obranné inovace EU (HEDI), je třeba změnit a aktualizovat stávající sekundární právo, jako je nařízení (EU) 2021/697 o zřízení Evropského obranného fondu. Politiky posilující a inovující úlohu Unie v globálním kontextu navíc vyžadují prosazování zásad, jako je feministická zahraniční politika v rámci stávajícího rámce NATO a OSN, jakož i v nových dvoustranných a mnohostranných dohodách.
Náklady a příjmy návrhů obsažených v zákoně
Celkové výdaje na tento akt, které se skládají z prováděcích nákladů a každoročních výdajů po dobu pěti let, činí 447 460 000 000 EUR. Prováděcí náklady činí 49 626 000 000 EUR a roční administrativní náklady 199 330 000 000 EUR.
Příkladem prováděcích nákladů vyplývajících z programu Moonshot je rozvoj veřejných politik a právního rámce, budování kapacit a školení (nových) zaměstnanců, budování IT nebo fyzické infrastruktury nebo osvětové kampaně.
Příkladem každoročních výdajů jsou mzdy a benefity, administrativní náklady, údržba infrastruktury nebo náklady spojené s prováděním navrhovaných politik.
Celkové náklady na celý program Moonshot jsou uvedeny odděleně od celkových příjmů.