Akt o práci a sdílené prosperitě
Toto je český překladem původní a jediné závazné verze Moonshot Programme for the European Elections 2024
Příjmy v Evropě v posledních desetiletích v průměru rostly. Nerostly však dostatečně rychle a ne ve prospěch všech. Růst prosperity však zpomaluje, zároveň roste nerovnoměrně napříč kontinentem. V důsledku toho přetrvávají v EU velké nerovnosti, a to jak na národní úrovni, tak v rámci celé Unie. Důsledkem je vícerychlostní trh práce, který znamená, že někteří zaměstnanci mají bezpečná a stabilní pracovní místa, zatímco jiní pracují s méně právy a s nižší pracovněprávní a sociální ochranou.
V oblastech s velkým potenciálem pro udržitelný růst se zároveň projevuje závažný nedostatek dovedností, což zpomaluje růstový potenciál. Další výzvou je zapojení mladých lidí a žen do pracovního procesu. Stále také vidíme přetrvávající rozdíl v příjmech mezi muži a ženami. Ty také nesou větší břemeno neplacených domácích prací.
Existuje mnoho volných pracovních míst, která zůstávají neobsazena kvůli špatným pracovním podmínkám, Evropská unie také čelí nerovnoměrné pracovněprávní ochraně zaměstnanců napříč členskými zeměmi. Tyto nerovnosti omezují prosperitu zaměstnanců a omezují možnost vytvoření soudržné přeshraniční sociální struktury.
Situaci dále zhoršuje nedostatečný celoevropský mechanismus soudržnosti mezi regiony. Kvůli tomu se nedaří efektivně alokovat a přesouvat zdroje a pracovní sílu, které jsou nezbytné pro řešení společných problémů. V důsledku toho přetrvává znepokojivě vysoká míra chudoby, což poškozuje pověst EU jako oblasti prosperity a rovných příležitostí. Tyto výzvy však nejsou nepřekonatelné. Jsou to problémy, které si Evropa způsobila sama.
Vytvořením vysoce produktivního a férového pracovního prostředí pro všechny občany podpoříme vytvoření Evropské sociální unie, která podporuje všechny Evropany a chrání jejich práva. Využití technologií jako je automatizace, umělá inteligence a zelené technologie zvýší produktivitu práce, což povede k vytvoření nových typů pracovních míst, vyšším mzdám a zkrácení pracovní doby. Proto aby občané EU měli dostatek kompetencí a vzdělání potřebné pro moderní pracovní trh, usnadníme zavedení těchto technologií do praxe.
Podpora práce na dálku pomůže evropskému trhu rozvinout svůj potenciál, zatímco silná práva zaměstnanců zaručí férové mzdy a pracovní podmínky napříč kontitentem.
Abychom ukončili daňovou konkurenci mezi členskými státy a usnadnili harmonizaci zdanění, navrhujeme definovat společný minimální základ daně v EU pro přímé daně.
Programové body
Skutečně Evropská sociální unie
Vytvořit skutečnou evropskou sociální unii s využitím zřízení nového ministerstva financí EU (viz Akt pro posílení evropské prosperity a Akt o Reformě EU) jako koordinační instituci. Zároveň navrhujeme ztrojnásobení rozpočtu EU na investice, které působí jako nárazník proti sociální nerovnováze a před hospodářskými otřesy:
Vytvořit evropský základní příjem (EBI) po vzoru konceptu negativní zdanění (negative tax), kdy by lidé s příjmy pod určitou hranicí dostávali platby namísto placení daní. Tím se vytvoří záchranná síť i motivace k práci, aby se lidé vymanili z pasti chudoby. Ministerstvo financí EU bude provádět tyto platby z rozpočtu EU, přičemž náklady se v jednotlivých regionech upraví alespoň na 500 standardů kupní síly (PPS), což je příjem postačující k pokrytí základních životních nákladů. Zásady a provedení EBI (evropského základního příjmu) je nutné harmonizovat napříč členskými státy. Právní základ pro EBI je již pro všechny členské státy závazný na základě článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který se týká státní podpory.
Incentivizovat členské státy ke snížení počtu odpočtů ve prospěch nižších sazeb daně z příjmu a ke snížení počtu daní. Tím se zjednoduší daňový systém a zajistí důstojný život občanů pomocí evropského základního příjmu.
V koordinaci s členskými státy definovat a prosazovat regionálně upravené minimální mzdové standardy, případně vysokou úroveň odborového pokrytí, které zajistí, že evropský základní příjem nebude zneužíván.
Harmonizovat daňové procesy tak, aby lidé měli méně překážek pro práci a život v jiných členských státech EU.
Zajistit společný daňový základ v EU pro přímé národní daně zavedením minimálních efektivních sazeb pro zdanění darů, dědictví a majetku v celé EU pomocí Evropského centrálního registru údajů o finančním majetku (viz Akt pro posílení evropské prosperity).
Sdílená evropská prosperita
Sladit sociální systémy v celé EU harmonizací systémů důchodů, nemocenské, pojištění v nezaměstnanosti a dávek pro péči o děti.
Zajistit všeobecnou péči o děti, sdílenou rodičovskou dovolenou a přenositelná důchodová práva.
Právní ochrana pracovníků
Harmonizovat evropské pracovní právo pomocí vzorové evropské standardní pracovní smlouvy.
Prosazovat ochranu práv příležitostných pracovníků tím, že od členských států bude vyžadováno, aby je chránily stejným způsobem jako osoby zaměstnané na plný úvazek nebo aby vytvořily podobnou ochranu v oblasti zdravotního a sociálního zabezpečení a důchodů.
Aktivně prosazovat práva zaměstnanců podle Modré knihy na celém kontinentu a vytvořit evropský mechanismus pro monitoring porušování práv na pracovišti, a to jak pro občany, tak pro migranty.
Zavést opatření pro rovnost žen a mužů.
Zavést etické zásady a principy náboru zaměstnanců. To zahrnuje zákaz neetických praktik a jednorázových náborových bonusů, zlepšení přístupu k informacím, včetně pracovních práv, práva sdružovat se v odborech, a mechanismus kolektivních stížností a žalob.
Zavedení práva na to být mimo pracovní dobu offline.
Ochrana práce na dálku
Požadovat, aby zaměstnavatelé akceptovali žádosti zaměstnanců o práci na dálku, pokud neexistuje rozumný důvod, proč práci na dálku nelze vykonat.
Aktualizovat předpisy tak, aby bylo možné legálně a daňově jednoduše pracovat na dálku odkudkoli v EU.
Zavedení práva těch, kdo pracují na dálku, na to být mimo pracovní dobu offline.
Vzdělávání v 21. století
Sladit přístup EU ke vzdělávání s podporou předmětů STEAM a předmětů "Kompetence pro život" podle Aktu pro prosperující společnost:
Vytvořit speciální program zavádějící výuku pro podnikání a finanční gramotnost ve školách v celé EU.
Zvýšit důraz na rozvoj digitálních dovedností na základních a středních školách v EU, jako je například mediální gramotnost v Aktu pro prosperující společnost, ale také základní dovednosti v oblasti IT a algoritmického myšlení (včetně základů fungování umělé inteligence), a to zejména díky urychlení časového harmonogramu "akčního plánu digitálního vzdělávání".
Abychom zvýšili produktivitu EU i prostřednictvím lokální výroby udržitelného spotřebního zboží a zároveň abychom zvýšili hodnotu technického vzdělávání, navrhujeme zřídit evropské střední školy zaměřené na řemeslnou výrobu. Tyto školy by byly podporovány finančními prostředky EU tak, aby využívaly odborných znalostí průmyslu a vedly žáky k řemeslným a mistrovským dovednostem. Cílem těchto škol bude poskytnout technicky nadaným studentům atraktivní a praktické vzdělání.
Rekvalifikace
Zřídit Evropský fond kompetencí, jehož úkolem bude:
Dotovat školení na pracovišti pro stávající pracovníky v podnicích, které zavádějí nové ekologické technologie, automatizaci a umělou inteligenci.
Poskytnout všem Evropanům každé tři roky jeden grant na akreditované rekvalifikační školení v duálním systému školní výuky a odborné přípravy na pracovišti.
Demokracie na pracovišti
Demokratizovat pracoviště tím, že bude vyžadováno zastoupení zaměstnanců ve správních radách velkých podniků.
Podporovat organizování zaměstnanců v odborech, ochranu práva na kolektivní vyjednávání a odstranění překážek pro vznik nových a odpovědných odborů a jiných forem zastoupení zaměstnanců.
Vytvořit harmonizovaný status pro družstva, aby se jim dostalo administrativní podpory a daňových pobídek. Podporovat tento status v klíčových odvětvích hospodářství, aby se zajistilo, že finanční kapitál zůstane na trhu EU.
Jak budeme tento zákon prosazovat v Evropském parlamentu
Evropská ekonomika by měla fungovat jako záruka prosperity a ekonomické stability pro všechny občany Evropské unie. Legislativní rámec Evropské unie musí silněji odrážet cíl sdílené prosperity a ekonomické jistoty. K tomu je třeba přispět vytvářením a úpravou stávajících právních předpisů, jak navrhuje tento program.
Akt vyjadřuje právní ambice pro evropský základní příjem, daňovou reformu EU, evropskou minimální mzdu, kolektivní vyjednávání a Evropskou sociální unii. Zavedení evropského základního příjmu vyžaduje rozsáhlé změny, neboť EU v současné době nemá přímou pravomoc v oblasti sociálního zabezpečení. Článek 153 SFEU umožňuje Evropskému parlamentu přijímat podpůrná opatření týkající se dosažení základních sociálních práv. Nově by proto EU měla získat pravomoc rozvíjet a financovat systém základního příjmu. Harmonizaci celoevropského daňového základu pro zdanění darů a dědictví a zdanění majetku, jakož i minimálních sazeb lze dosáhnout přijetím směrnic podobných směrnicím o DPH. Zavedení daní EU vyžaduje mimo jiné změnu článku 311 SFEU, který se týká systému vlastních zdrojů Evropské unie. Změna Smluv je nutná, aby bylo umožněno přímé vybírání daní Evropskou unií. Proto podporujeme výzvu Parlamentu k otevření Smluv EU prostřednictvím konventu složeného ze zástupců národních parlamentů, hlav států nebo předsedů vlád členských států, Evropského parlamentu a Komise, kteří návrh na změnu Smlouvy posoudí. Zde se postaráme o to, aby Evropská unie získala pravomoc vybírat daně a vydávat dluhopisy. Případné nepřímé daně, jako jsou digitální nebo uhlíková daň, by mohly být jednomyslným souhlasem členských států zavedeny v novém protokolu. Směrnice 2022/2041 o přiměřené minimální mzdě v Evropské unii již existuje, ale je třeba ji posílit. Pro stanovení evropských minimálních mezd a umožnění přeshraničního kolektivního vyjednávání se využívá článek 153 SFEU. Toto ustanovení umožňuje koordinovaný postup v oblasti pracovních podmínek a sociální ochrany. Rozšíření SFEU o novou kapitolu, která by se výslovně zabývala cíly a zásadami sociální unie, by umožnilo prohloubit integraci sociálních politik. To by poskytlo právní rámec pro spolupráci při respektování autonomie členských států.
Náklady a příjmy návrhů obsažených v zákoně
Celkové výdaje na tento akt, které se skládají z implementačních nákladů a ročních nákladů po dobu pěti let, činí 1 290 559 000 000 EUR. Náklady na implementaci činí 20 929 000 000 EUR a roční náklady 253 926 000 000 EUR.
Příkladem nákladů na realizaci v programu Moonshot je rozvoj politiky a právního rámce, budování kapacit a školení zaměstnanců, budování IT nebo fyzické infrastruktury nebo osvětové kampaně.
Příkladem ročních nákladů jsou mzdy, administrativní náklady, údržba infrastruktury nebo náklady spojené s prováděním navrhovaných politik.
Celkové náklady na celý program Moonshot jsou uvedeny odděleně od celkových příjmů.