Akt o evropské demokracii
Toto je český překladem původní a jediné závazné verze Moonshot Programme for the European Elections 2024
Vytvoření demokratičtější Unie je podle nás cestou ke spravedlivější EU, a hlavně nutností pro řešení moderních výzev. Dosavadní systém EU, který upřednostňuje národní zájmy před zájmy 500 milionů občanů, vytváří zásadní problémy a prohlubuje propast mezi občany a institucemi, které jim vládnou. Tento výsledný nesoulad vede k demokratickému deficitu, který podkopává důvěru veřejnosti v evropský projekt.
Politickou nespokojenost dále prohlubuje netransparentnost, která občanům zahaluje rozhodování v EU. Evropská rada se stala jedním z nejmocnějších politických orgánů EU, a to přesto, že je nejméně transparentní a bez kontroly uzavírá zákulisní dohody, které rozhodují o osudech milionů evropských občanů. Tato neprůhlednost přispívá k rostoucímu rozčarování občanů, kteří se cítí odloučeni od procesů, jež určují jejich životy.
Evropský demokratický akt se bude snažit vytvořit jasnou vazbu mezi evropskými občany a institucemi EU, rovněž napravit systémové nedostatky a překlenout propast mezi občany a jejich institucemi. Občané budou mít možnost lépe porozumět rozhodnutím, která ovlivňují jejich životy a budou je moci ovlivňovat. Transparentnost procesů v EU zvýší odpovědnost skrz stanovení jednoznačných hranic odpovědnosti v rámci institucí EU a podpoří účast občanů na rozhodovacím procesu.
Tento akt především předpokládá Evropu, v níž jsou zájmy a hlasy jednotlivých občanů v centru pozornosti a která překonává omezení národní politiky. Přepracováním volebních a parlamentních systémů se snaží vytvořit evropskou demokracii, která bude skutečně reprezentativní, odpovědná a bude reagovat na potřeby všech svých občanů.
K tomu je zapotřebí silného evropského mediálního prostředí, které podporuje transparentnost a informovanost občanů. Tento akt proto podporuje nezávislost, rozmanitost a integritu médií a přijímá opatření k boji proti šířícím se dezinformacím v digitálním věku.
Programové body
Evropské politické strany
Reformovat současnou strukturu evropských politických stran, která se skládá z národních stran s často protichůdnými zájmy a prioritami, zaměřených na zastupování národních nebo regionálních zájmů, nikoli zájmů evropských občanů.
Vytvořit plnohodnotné celoevropské politické strany, které budou prosazovat obecné zájmy všech evropských občanů.
Reformovat nařízení o evropských politických stranách a zavést standardní individuální členství občanů, na rozdíl od současného modelu, kdy jsou evropské politické frakce aliancí národních stran.
Umožnit silnější a soudržnější propojení mezi evropskými stranami a jejich národními, regionálními a místními pobočkami, které by působily v celé EU pod jedním názvem.
Harmonizované hlasovací systémy pro evropské volby
Zpřístupnit volby co nejvíce a europeizovat volby v EU, aby se poslanci Evropského parlamentu skutečně zodpovídali občanům.
Reformovat a harmonizovat volební systém EU stanovením zákonného věku pro účast ve volbách na 16 let a minimálního věku pro kandidaturu na 18 let, navrhnout jednotné datum voleb v celé EU a zavést společná pravidla volební kampaně a mechanismy hlasování.
Postupně učinit kroky k tomu, aby se EU stala jednotným volebním obvodem, v němž voliči vybírají zástupce z nadnárodních seznamů. Umožnit voličům odevzdat dva hlasy, přičemž jedním hlasem by volili poslance EP z jednoho národního obvodu a druhým z celoevropské kandidátní listiny. Počet poslanců Evropského parlamentu zvolených z jednotlivých kandidátních listin se co nejvíce přiblíží poměru získaných hlasů. To vylučuje použití jakéhokoli umělého limitu pro vstup stran do EP.
Vytvořit stranické seznamy se střídavým zastoupením žen a mužů (zipová kandidátka), aby se podpořila rovnost žen a mužů v politickém zastoupení. Stanovit další cíle pro zastoupení ostatních menšin, aby bylo zajištěno pluralitní a reprezentativní složení parlamentu.
Zavést iniciativy pro vzdělávání voličů, aby byli dobře informováni o volebním procesu i o svých právech a povinnostech. Vytvořit podmínky, které pomohou všem, včetně osob se zdravotním postižením, účastnit se demokratického procesu.
Volební právo v zemi bydliště
Poskytnout migrujícím občanům EU všeobecné volební právo. V souladu se zásadou „Žádné zdanění bez zastoupení" přiznat jednotnému evropskému trhu pátou svobodu: „právo volit ve všech volbách v zemi bydliště.”
Rozšířit volební právo, které Maastrichtská smlouva přiznává migrujícím občanům EU v komunálních a evropských volbách a které platí od roku 1992, na regionální, celostátní a prezidentské volby.
Podmíněné udělení plného volebního práva po 24 měsících nepřetržitého pobytu, zavedené na základě reciprocity v procesu opt-in pro členské státy, které jsou připraveny přejít od hlasování podle občanství k hlasování podle bydliště.
Zajistit, aby hlasy 15 milionů občanů, kteří dnes žijí v jiném členském státě EU než v zemi svého původu nebyly ztraceny. Nemít volební právo v zemi bydliště i v zemi původu by znamenalo, že čím více se Evropa integruje, tím více jsou volby poznamenány nacionalismem.
Účast občanů na tvorbě politik
Zřídit stálé Evropské shromáždění občanů, které by se skládalo z náhodně vybraných občanů a jehož členové by se střídali. Shromáždění by podněcovalo nadnárodní dialogy o širokém spektru otázek, stanovovalo programy jednání a poskytovalo zpětnou vazbu k legislativním návrhům. Výsledná doporučení musí být zohledněna v příslušných politických diskusích.
Zavést konferenci o budoucnosti Evropy jako opakovanou akci a posílit její úlohu při utváření naší budoucnosti a budoucích generací.
Reforma Evropské občanské iniciativy (ECI), která umožňuje občanům iniciovat legislativu, snížením počtu požadovaných podpisů z jednoho milionu na 500 000 a zlepšením sběru podpisů online. Všechny evropské občanské iniciativy, které překročí tuto hranici, musí být projednány v Parlamentu.
Chránit udržitelnost jako základní evropskou hodnotu, která by se přidala ke stávající ochraně demokracie, spravedlnosti, právního státu, lidské důstojnosti, lidských práv a rovnosti.
Předcházení ústupu od demokracie
Urychlit řízení o porušení práva, které musí být přizpůsobeny situacím bezprostředně ohrožujícím demokratické hodnoty, lidská práva nebo právní stát, a zajistit, aby EU mohla okamžitě ukončit porušování práva EU prostřednictvím spolehlivých mechanismů na ochranu našich základních hodnot.
Zavedení systémů včasného varování, které spustí preventivní kroky k řešení situace před jejím dalším zhoršením.
Zacházet s celospolečenskými hrozbami, jako jsou hybridní hrozby (např. dezinformace), a řešit je v jednotném strategickém odstrašujícím rámci (akt 2, návrh 7).
Boj proti korupci
Posílit stávající protikorupční nástroje a mechanismy, jako je Úřad Evropské unie pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Korupce je semeno plodící nedůvěru, které je třeba vykořenit.
Zvýšit transparentnost poskytováním podrobných a srozumitelných zpráv o přidělování a využívání finančních prostředků přidělených voleným úředníkům EU a podporou zveřejňování příjmů a majetku všech volených zástupců EU.
Vytvořit ambicióznější etický orgán EU, který by sloužil jako specializovaný hlídací pes pro vyšetřování a řešení případů etického pochybení, střetu zájmů a porušení integrity v institucích EU.
Lobbistické předpisy
Prodloužit dobu „oddechu" mezi prací v institucích EU a soukromém sektoru z 6 na 12 měsíců, aby se uzavřely tzv. „otáčivé dveře", které umožňují nekontrolovaný a přímý přístup lobbistických firem k ovlivňování politiky EU.
Zavést povinný registr transparentnosti EU a právně závazný kodex chování na základě současné reakce na Qatargate.
Vytvořit transparentnost tím, že poslanci a úředníci EU budou zveřejňovat svůj majetek a lobbisté budou povinni registrovat schůzky s úředníky EU na centralizované, veřejně dostupné platformě.
Bezpečnost a ochrana novinářů
Přijmout přísné zákony proti SLAPP (Strategic Lawsuit Against Public Participation), které zabrání mocným jednotlivcům nebo subjektům podávat nepodložené žaloby proti novinářům s jediným záměrem umlčet je nebo je přivést k bankrotu, a tím ochránit novináře a jejich úlohu při pohánění mocných k odpovědnosti.
Vytvořit mechanismy rychlé reakce na úrovni EU, které by poskytovaly okamžitou pomoc novinářům, jimž hrozí násilí. Tato pomoc by zahrnovala právní pomoc, dočasné přemístění a další bezpečnostní služby.
Posílit a rozšířit ochranu oznamovatelů, kteří často spolupracují s novináři při odhalování protiprávního jednání.
Evropské vysílací agentury
Podporovat vytvoření silné sítě evropských veřejnoprávních vysílatelů, která by vycházela ze zkušeností společností jako EBU, ARTE a 3sat a fungovala by jako fórum pro všechny evropské veřejnoprávní vysílatele pro sdílení informací i osvědčených postupů a zároveň by usnadňovala výměnu národního obsahu. Tím se zajistí, že informace nebudou omezeny na konkrétní oblasti.
Nabídnout finanční podporu všem evropským vysílacím agenturám, aby poskytovaly přeložený obsah z národních vysílání prostřednictvím různých kanálů, včetně rozhlasu, televize a internetu. To také umožní lepší informování o důležitých otázkách a diskusích na evropské úrovni.
Zřídit „evropský Netflix“ jako evropského vysílatele, který by spojoval přístup ke všem médiím vyrobeným z veřejných prostředků v celé Unii. Zřídit televizní program pod záštitou této vysílací organizace. Zrušit zeměpisné blokování.
Transparentnost, odpovědnost a informované rozhodování
Zajistit širší přístup k veřejným údajům, které zahrnují statistiky, výzkum, geoprostorové údaje a všechny ostatní druhy veřejných údajů, jakož i vládní informace o rozhodování na všech úrovních veřejné správy v EU, jako jsou záznamy o hlasování, rozpravy, finanční informace a poznámky k rozhodnutím, pokud není nutná výjimka z důvodu bezpečnosti nebo důvěrnosti.
Integrovat a rozšířit stávající informační panely a platformy pro veřejné informace tak, aby přebíraly perspektivu občanů a poskytovaly jim přístupné nástroje optimalizované pro jejich uživatelskou zkušenost.
Harmonizovat právní předpisy tak, aby obchodní rejstříky členských států bezplatně zveřejňovaly výroční zprávy o soukromých podnicích.
Software s otevřeným zdrojovým kódem
Vydávat softwarové komponenty financované z veřejných zdrojů pod licencí svobodného softwaru (free/libre and open-source software, FLOSS), aby byla zajištěna transparentnost a umožněno používání a přizpůsobení softwaru a jeho zdrojového kódu široké veřejnosti pro soukromé i komerční využití.
Připravit půdu pro iniciativy podobné Open Technology Fund, Open Collective nebo Sovereign Tech Fund, které pomohou získat finanční prostředky pro otevřené digitální technologie, jako je například široce používaný software s otevřeným zdrojovým kódem, který je důležitou součástí softwarových produktů a služeb, jež mnoho Evropanů používá.
Vytvořit finančně udržitelný ekosystém, který sníží naši závislost na nejistém dobrovolnickém úsilí v oblasti klíčových softwarových knihoven a infrastruktury využívaný veřejným i soukromým sektorem.
Při zvažování softwarových produktů pro veřejné služby a provoz se považuje řešení s otevřeným zdrojovým kódem za rozhodující faktor, stejně jako přístupnost, funkčnost a použitelnost. V případech, kdy jsou nové softwarové komponenty vyvíjeny z veřejných prostředků, musí být software zveřejněn pod licencí FLOSS.
Přenést břemeno odpovědnosti za součásti softwaru s otevřeným zdrojovým kódem na ty, kteří software komerčně nasazují (např. integrátory), a požadovat, aby zúčastněné strany, které z tohoto nasazení mají největší prospěch, zajistily soulad softwaru s normami CE (s výjimkou koncových spotřebitelů).
Posilování euroregionů
Posílení euroregionů v celé EU:
Uznat, že přeshraniční spolupráce vykazuje velkou rozmanitost způsobů fungování a je klíčová pro utváření skutečně federální Evropy. Přibližně 30 % obyvatel EU žije v jednom ze 152 aktivních euroregionů.
Věnovat zvýšenou pozornost sbližování euroregionů s národními a regionálními vládami. Současná organizace euroregionů ukazuje na rozdílnost cílů, kterých se snaží dosáhnout, a témat, na kterých pracují, jejich právního postavení a financování.
Vypracovat politiky, které zprůhlední financování těchto regionů. Umožnit občanům aktivně se podílet na rozhodovacím procesu o euroregionech. Podporovat soudržný politický přístup v celé EU.
Jak budeme o tento akt usilovat v Evropském parlamentu
Akt o evropské demokracii zahrnuje 11 veřejných politik, které posilují demokratická pravidla pro evropské politické strany, včetně regulace lobbingu, zvyšování účasti občanů na procesech tvorby politik, boje proti korupci a bránění demokratickému úpadku členských států, posilování ochrany novinářů a boje proti dezinformacím a nezákonnému sdílení údajů.
Navrhované politiky vyžadují úpravu primárních právních předpisů EU. Na základě změny čl. 11 SEU chce Volt podpořit a usnadnit účast občanů prostřednictvím reformy Evropské občanské iniciativy (ECI). Kromě toho tvoří důležitou součást Aktu o evropské demokracii postup podle článku 7 SEU, který umožňuje Radě pozastavit některá práva, včetně hlasovacích práv členského státu, pokud porušuje hodnoty EU. Proto je v případě závažných a přetrvávajících porušení nezbytné zrychlené řízení o porušení práva proti členskému státu, který porušuje právo, založené na rozšíření uvedeného ustanovení. Stávající jednací řád Evropského parlamentu (kapitola 4, hlava I) musí být změněn tak, aby stanovil jasná pravidla financování kampaní, individuálního členství a společného financování. Kromě toho by měl být zaveden právně závazný kodex chování pro tvůrce různých typů politik EU, aby se zvýšila transparentnost opatření, která tvůrci politik EU přijímají, a jejich zdůvodnění. Rovněž je nezbytné zpřesnit stávající pravidla upravující lobbing v jednacím řádu Evropského parlamentu (2019), jako jsou články 11 a 35. V zájmu účinného boje proti korupci je třeba změnit nařízení č. 883/2013 o Úřadu Evropské unie pro boj proti podvodům (OLAF), aby měl tento orgán více vyšetřovacích a donucovacích pravomocí. Kromě toho je třeba realizovat návrh Komise na zřízení etického orgánu EU, a to změnou článku 13 SEU tak, aby zahrnoval i tuto instituci. Demokratičtější a transparentnější Unie navíc vyžaduje také ochranu novinářů, kterou lze realizovat přijetím navrhované směrnice zaměřené na řešení zneužívajících žalob zvaných „SLAPP". Kromě toho je třeba změnit směrnici (EU) 2019/1937 o whistleblowerech tak, aby poskytovala větší ochranu oznamovatelům, kteří spolupracují s novináři při odhalování protiprávního jednání.
Etický orgán EU
Evropská komise sice předložila návrh na vytvoření interinstitucionálního etického orgánu, ale tento návrh není dostatečně ambiciózní. Spíše než aby jeho členy byli převážně zástupci různých institucí EU, by měli etickému orgánu předsedat nezávislí odborníci na etiku.
Kromě poskytování poradenských doporučení by měl etický orgán získat vyšetřovací a sankční pravomoci ve všech oblastech, které spadají do jeho působnosti.
V zájmu zjednodušení etických předpisů by měl etický orgán nahradit ostatní stávající orgány EU a vytvořit jasný orgán pro etické otázky.
Korupce
V zájmu řešení otázek finanční nesrovnalosti pověřit úřad OLAF posílenými vyšetřovacími pravomocemi v těchto záležitostech.
Lobbistické předpisy
Zpřesnit stávající pravidla pro lobbování uvedená v jednacím řádu Evropského parlamentu a posílit kritéria v registru transparentnosti.
Zavést opatření, která zabrání nekontrolovanému přístupu, zpřísnit registrační povinnosti a zavést pevné právní rámce pro zajištění etického chování.
Ochrana novinářů
Přezkoumat navrhovanou směrnici SLAPPs, jejímž cílem je řešit zneužívající žaloby namířené proti novinářům a obráncům lidských práv a zajistit, aby obsahovala odpovídající záruky na ochranu jednotlivců a organizací, kteří hájí základní práva, včetně práv v oblasti životního prostředí a klimatu, práv žen, práv LGBTQ+, práv osob se zdravotním postižením, práv menšinových rasových nebo etnických skupin, pracovních práv a náboženských svobod.
Směrnice by se měla vztahovat na všechny osoby, které se podílejí na účasti veřejnosti v záležitostech veřejného zájmu. Volt aktivně pracuje na evropské úrovni na posílení těchto pravidel a bude zkoumat zavedení dalších opatření, která zajistí nezávislost médií na evropské úrovni.
Evropská vysílací agentura
Pro dosažení cílů stanovených v článcích 165 (vzdělávání) a 167 (kultura) Smlouvy o fungování EU a v rámci programu Kreativní Evropa musí EU přijmout pobídková opatření, která usnadní výměnu informací mezi národními zpravodajskými agenturami a stanicemi, mimo jiné prostřednictvím překladů národního obsahu a zřízením evropské vysílací platformy.
Platforma bude věnovat zvláštní pozornost prohlubování znalostí o evropské kultuře, historii a rozmanitosti a bude sloužit jako platforma pro uměleckou a literární tvorbu a výměnu.
Náklady a příjmy návrhů obsažených v aktu
Celkové výdaje na tento akt, které se skládají z nákladů na provádění a ročních nákladů po dobu pěti let, činí 10 540 000 000 EUR. Náklady na provádění činí 1 440 000 000 EUR a roční náklady 1 820 000 000 EUR.
Příkladem nákladů na realizaci v programu Moonshot je rozvoj politiky a právního rámce, budování kapacit a školení (nových) zaměstnanců, budování IT nebo fyzické infrastruktury nebo osvětové kampaně.
Příkladem ročních nákladů jsou mzdy, administrativní náklady, údržba infrastruktury nebo náklady spojené s prováděním navrhovaných politik.
Celkové náklady na celý program Moonshot jsou uvedeny odděleně od celkových příjmů. Příjmy lze najít v samostatné kapitole.