EU vznikla jako mírový projekt, jako odpověď na „už nikdy více“ a jako alternativa k říším minulosti. Dodnes je úspěchem. Existuje země, která by se dobrovolně připojila k Číně, USA nebo Rusku? Ne. Ale EU má tuto přitažlivou sílu a mnoho zemí stojí ve frontě, aby se k ní připojily.

Přesto Evropa nevyužívá svůj plný potenciál a je ohrožena. Rusko pokračuje ve své válce a ničí Ukrajinu. USA sledují imperiální ambice. Evropa se stane vazalem, pokud se nezměníme. Nestačí, aby byla odolná. Musí se stát nezávislou, aby přežila a prosperovala.

Starý řád je mrtvý. Evropa nemůže dál hrát podle zastaralých pravidel. Můžeme vybudovat nový řád se spojenci, kde platí pravidla a hodnoty.

Evropští lídři se zítra setkají, aby rozhodli o budoucnosti Evropy. Věří, že větší spolupráce stačí k přežití. Mýlí se. Evropa se musí změnit, ne trochu, ale hodně.

Potřebujeme skutečnou nezávislost. Demokratickou, vojenskou, ekonomickou, sociální i materiální. Různými rychlostmi nebo najednou. Volt má plán.

Společně můžeme vybudovat lepší Evropu. Takovou, která jedná rychleji, má větší sílu a zodpovídá se vám, lidem. Evropu, která mluví jedním hlasem a stojí za demokracií a mezinárodním právem. Spojené státy evropské.

Jak by to konkrétně vypadalo? Zde jsou hlavní změny, které chceme.

Demokratická nezávislost

1. Moc evropským občanům. Chceme, aby všichni mohli volit evropskou vládu ve skutečných evropských volbách, s evropskými kandidáty a evropskými stranami.

2. Konec „vetokracie“. Musíme zrušit právo veta, tedy možnost jednotlivé země zablokovat rozhodnutí. Diktátoři, jako je Orbán, nemohou mít rozhodující hlas. Evropa by měla přijímat všechna rozhodnutí většinou hlasů.

3. Evropa musí mluvit jedním hlasem. Potřebujeme skutečného evropského ministra zahraničí, který bude pevně vystupovat proti diktátorům, hájit mezinárodní právo bez pokrytectví, zastavovat války a předcházet novým.

Vojenská nezávislost

4. Investujme do svobody. Můžeme ušetřit miliardy na výdajích díky eurobondům, společným nákupům, investicím do průlomových technologií, evropské DARPA, tedy Agentuře pro pokročilé obranné výzkumné projekty, a plně integrovanému obrannému průmyslu.

5. Vítězství pro Ukrajinu. Zajistíme vítězství Ukrajiny využitím zmrazených ruských aktiv, zavedením bezletové zóny, urychlením členství a zajištěním dodržování případného příměří evropskými silami.

6. Evropská armáda pro udržení míru. Vybudujeme evropskou velitelskou strukturu, strategické kapacity vlastněné EU, jako je ISR, tedy zpravodajství, sledování a průzkum, a sílu nejméně 250 000 vojáků připravených bránit Evropu.

Ekonomická nezávislost

7. Investujme do budoucnosti. Vydáme eurobondy na investice do klimaticky neutrální digitální ekonomiky, dokončíme unii kapitálových trhů a bankovní unii a posílíme euro jako globální měnu.

8. Prosperující inovace. Zavedeme evropskou preferenci, odstraníme všechny bariéry na jednotném trhu, přilákáme talenty, založíme „EU Inc.“ a zaměříme průmyslovou politiku na nové evropské šampiony.

9. Přijměme naše přátele. Umožníme vstup novým členům EU, uzavřeme spravedlivé obchodní a rozvojové dohody a prohloubíme spolupráci s demokratickými partnery, jako jsou Spojené království a Kanada.

Digitální nezávislost

10. Chraňme pravdu. Přinutíme sociální sítě respektovat naše hodnoty a bojovat proti zahraničnímu vměšování, vybudujeme veřejnoprávní vysílání EU, zajistíme bezpečnost novinářů a nabídneme alternativy k současným sociálním sítím.

11. Evropská digitální infrastruktura, takzvaný tech stack. Vytvoříme vlastní digitální systém jako alternativu k USA od A do Z, tedy evropskou umělou inteligenci, data, software, zařízení, cloudové služby, sítě i čipy.

12. Všechny veřejné služby na evropských technologiích. Zajistíme, aby všechny úrovně státní správy používaly evropský software a aby byla všechna data do roku 2030 uložena v evropských cloudových službách.

Sociální nezávislost

13. Život, který si můžete dovolit. Vybudujeme dostupné bydlení prostřednictvím chytrého sociálního bydlení a renovačních projektů. Budeme investovat do čistých technologií a evropské energetické sítě, abychom snížili ceny energií.

14. Kultura doma. Budeme podporovat film, hudbu a další oblasti, abychom nepohlíželi na Evropu americkou optikou. Kultura nesmí být privilegiem, ale silou solidarity prostřednictvím investic do místních umělců.

15. Odemkněme lidský potenciál. Proměníme Erasmus v univerzální evropskou zkušenost, budeme investovat do nových dovedností a pracovních míst a poskytneme mladým lidem startovní kapitál pro jejich život a podnikání.

Materiální nezávislost

16. Vlastní energie. Budeme investovat do čistých zdrojů energie, jako jsou vítr, slunce a jádro, i do baterií, abychom se zbavili závislosti na zahraničních dodávkách energie, jako jsou LNG z USA a fosilní plyn a ropa z Ruska.

17. Obnovme průmyslové prvenství. Vrátíme Evropu mezi výrobní velmoci investicemi do nových odvětví, jako jsou deep tech a clean tech, a do celoevropské vysokorychlostní železnice.

18. Zajistěme zdroje pro naši budoucnost. Budeme investovat do odpovědné těžby, uzavírat spravedlivé surovinové dohody s partnery a urychlíme recyklaci a cirkulární ekonomiku, abychom zajistili přístup ke kritickým surovinám.

Souhlasíte? Vaši národní lídři to mohou uskutečnit už zítra vytvořením Spojených států evropských, které budou schopné jednat, zajistit vaši bezpečnost a přiblížit lepší budoucnost už dnes.

Na co ještě čekáte? Podepište naši petici!

Ačkoli soudy naše návrhy zamítly, v odůvodněních zazněla celá řada argumentů, které nám dávají za pravdu. Jsme přesvědčeni, že připuštěním těchto skrytých koalic k říjnovým volbám by byla porušena nejen práva Voltu Česko, ale i práva občanů České republiky.

Z našeho pohledu by ideálním řešením bylo, aby soud uznal, že se na SPD a Stačilo! vztahují náležitosti koalice s 11% klauzulí. Protože to však možné není, musíme využít dostupný prostředek a požadovat zrušení kandidátních listin pro obcházení zákona a porušení práva na ochranu politické soutěže. Obě strany si byly vědomy rizika, že jejich nepřiznaná koalice může vést k přímému zrušení kandidátky, byly na to opakovaně ze strany veřejnosti upozorněny a toto riziko vědomě přijaly. Proto musí být připraveny nést následky.

Požadujeme, aby Ústavní soud:

• zrušil příslušná rozhodnutí krajských úřadů a na ně navazující usnesení krajských soudů

• zrušil či alespoň vyložil definici „koalic“ obsaženou v zákoně o Volbách do Poslanecké sněmovny.

“Naší povinností je využít všechny dostupné právní prostředky, abychom bránili demokracii proti těm, kteří ji chtějí rozkládat zevnitř. SPD a Stačilo! jsou extrémistické strany a propagátoři Putinova vlivu v Česku. Nesmíme dopustit, aby tyto strany, které nemají respekt k demokratickým hodnotám České republiky, měly možnost ohýbat si volební pravidla ve svůj prospěch. V boji proti extrémistům a fašistům neustoupíme ani o centimetr,” říká Adam Hanka, spolupředseda Voltu Česko.

Nová spolupředsedkyně se ujímá funkce po boku dosavadního spolupředsedy Adama Hanky. Volt Česko tak nadále naplňuje svůj závazek k rovnosti žen a mužů v politickém rozhodování – princip, který je zakotven nejen ve stanovách hnutí, ale i v evropských hodnotách, na nichž Volt stojí.

Kateřina Šrámková studovala religionistiku a kulturní antropologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Profesně působila mimo jiné v předškolním vzdělávání, kde se věnovala vedení školky a psychické podpoře rodin. Má zkušenosti s prací s rodinami a dětmi jako laktační a nosící poradkyně a aktivně se angažovala v sociální a komunitní práci. Působila také jako terénní výzkumnice v projektech věnovaných kulturní antropologii, například při výzkumu osudů namibijských dětí vychovaných v Československu.

Dlouhodobě se věnuje dobrovolnictví a vzdělávání – spolupracovala s Arcidiecézní charitou Olomouc, účastnila se programů prevence drog a HIV/AIDS a rozvíjela své odborné dovednosti v oblastech první pomoci, vzdělávání a využívání moderních technologií.

Do politiky přináší propojení praxe v sociální oblasti s evropským pohledem na spravedlnost, rovnost příležitostí a moderní péči státu o občany. „Je pro mě ctí stát se součástí vedení strany Volt Česko právě v této dynamické době, kdy Evropa i Česká republika čelí mnoha výzvám. Chci přinášet evropsky ukotvená řešení pro spravedlivou a udržitelnou budoucnost s rovnými příležitostmi pro všechny,“ uvedla nově zvolená spolupředsedkyně.

Krajský soud v Brně v případě Stačilo! rozhodl, že se zcela jednoznačně jedná o koalici, a řekl, že tato kandidátní listina porušuje zákon. Míru obcházení zákona soud označil za “zcela očividnou a do nebe volající”. Tuto argumentaci potvrdily i další soudy, například soud v Jihlavě uvedl, že uvažoval o zrušení registrace Stačilo! k volbám v kraji Vysočina. 

Soud v Českých Budějovicích ve svém rozsudku potvrdil, že postup hnutí Stačilo! a s ním spolukandidujících stran skutečně představuje obcházení zákona, neboť jakožto faktická koalice neoznačily kandidátní listinu jako koaliční. To dle soudu vytváří nerovné podmínky pro kandidaturu jednotlivých volebních stran.

“Volt vznikl jako celoevropské hnutí v reakci na vzestup nacionalistických a šovinistických tendencí, které v uplynulé dekádě sílily napříč Evropou. Tato uskupení často šíří lži a dezinformace a mnohá z nich přímo podporují Putinův teroristický režim, jehož cílem je rozklížit naše demokracie. Jedním z důsledků působení těchto sil byl i Brexit. Obrana důvěry v demokracii a férových volebních podmínek je proto jedním ze stavebních kamenů naší DNA. Tuto důvěru nepodkopává ten, kdo upozorňuje na volební podvody, ale ten, kdo je páchá” vysvětluje Adam Hanka, spolupředseda Volt Česko.

Respektujeme rozhodnutí Krajských soudů registrace nezrušit i jejich argumentaci, ve které se opírají o společenský kontext, předvídatelnost práva a ustálenou praxi.

Jak je vidět, soudy nám daly jasné vodítko, že kandidatura Stačilo! je vůči ostatním politickým stranám neférová. Jasně popsaly, že daná situace vytváří nerovné podmínky pro kandidaturu jednotlivých stran, a označily registraci kandidátní listiny Stačilo! za protiprávní. Pro spravedlnost jsme tak nyní ochotni jít až k Ústavnímu soudu, od něhož očekáváme, že před protiprávním chováním Stačilo! nebude zavírat oči, neboť má vyšší pravomoci.

Připomeňme, že Ústavní soud již v minulosti zrušil část volebního zákona i rozhodl o odložení termínu konání voleb.

„Pokud něco chodí jako kachna, plave jako kachna a kváká jako kachna, tak je to kachna. S týmem právníků jsme v posledním měsíci pracovali na tom, abychom prokázali, že v České republice platí zákony a že není přípustné, aby komunisté a fašisté takto flagrantním způsobem volební zákon obcházeli,” komentuje žalobu předseda Voltu Česko, Adam Hanka.
„Jako advokáti máme bez ohledu na jednotlivé specializace našich kanceláří velký zájem na tom, aby v ČR fungovala liberální demokracie a spravedlivá politická soutěž. Advokátní stav, do kterého všichni patříme, je neoddělitelnou součástí fungující demokracie, k jejímu hájení chceme přispět i touto iniciativou,” dodává  Eleanor Šmejkalová z Aspire Attorneys.

Žádáme, aby krajské soudy zastavily nepřiznané koalice SPD a Stačilo! a nepustily je do voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Obcházení zákona nesmí v demokratické společnosti projít nikomu. „Na žalobě pracujeme, protože chceme pomoci České republice vyjasnit část volebního zákona, v němž jsou mezery. Věříme, že tím podpoříme naši demokracii," komentuje spolupráci Vít Hruška z Advokátní kanceláře Atreum. ,,Záleží nám na světě kolem nás. Věříme, že právo má být srozumitelné a jasné, jen tak může skutečně sloužit všem. Pokud se děje něco v rozporu s principy spravedlnosti, demokracie nebo férové soutěže, nebojíme se ozvat”, uzavírá Petra Stupková z advokátní kanceláře Legitas.

Na doporučení našich právníků nebudeme z taktických důvodů zveřejňovat podoby jednotlivých žalob. A počkáme až na případné rozhodnutí soudu.

Nepřiznané koalice jsou podvodem na voličích. Umožňují totiž stranám získat neoprávněnou výhodu tím, že obcházejí vyšší volební práh, který platí pro řádně přiznané koalice. Takové jednání vážně ohrožuje férovost voleb a důvěru v demokratický systém.

„Volt Česko v této věci podnikne právní kroky. Není překvapením, že strany, které nemají respekt k Ústavě a demokratickým hodnotám, se pokoušejí ohýbat volební pravidla ve svůj prospěch. Vnímáme to jako naši občanskou povinnost ozvat se a těmto pokusům o podvod zabránit. Proto tuto situaci spolu s našimi právníky vyhodnocujeme již několik týdnů a připravujeme žalobu,“ uvádí předseda strany Adam Hanka.

„Chceme čistou, transparentní politiku, která respektuje pravidla a ctí voliče. Musíme vyslat jasný vzkaz, že pokusy o manipulaci voleb nebudou tolerovány,“ dodává vedení Volt Česko. „Proto vítáme, že se proti tomuto pokusu o podvod ozývají i další subjekty, jako je například brněnský spolek B3!, a mnoho spoluobčanů, kteří chápou závažnost situace.“

—

Volt Česko je progresivní politická strana. Jsme součástí celoevropské politické strany Volt Europa, která má napříč Evropou více než 36 000 členek a členů. Volt Europa má také 5 poslanců v Evropském parlamentu.

25. 6. 2025, Praha - Na tiskové konferenci k příležitosti zahájení kampaně do poslanecké sněmovny se představily jedničky kandidátních listin, kde je Volt Česko posílen o osobnosti ze vznikajícího Hnutí Kruh a několika menších uskupení. V době rostoucích globálních nejistot přichází do české politiky celoevropská strana, která propojuje odpovědnou domácí politiku s vizí společné a silné Evropy a zastřešuje více než 35 000 členů napříč Evropou. 

Bezpečnost, rozvoj umělé inteligence, udržitelná energetika a moderní vzdělávání — to jsou klíčové výzvy, jimž musí Česká republika čelit, aby uspěla v současném náročném světě. Kandidující představili vizi řešení každého z těchto témat. 

„Umělá inteligence mění pracovní trh i každodenní život, nechceme strkat hlavu do písku, ale připravit Česko na digitální budoucnost. Příležitost vidíme v rekvalifikacích a digitálním vzdělávání, podpoře českých AI startupů a výzkumu, ale také ve férových pracovních podmínkách v novém digitálním světě.” říká spolupředseda Voltu Adam Hanka.

„Chceme vzdělávání, které dětem dává férový a silný start do života. Potřebujeme systém, v němž se každý cítí bezpečně, přijímaně a motivovaně. Stavíme na dovednostech a znalostech 21. století, které připravují žáky na svět měnící se rychleji než učebnice. Podporujeme inkluzi, desegregaci a rovné příležitosti pro všechny. Voláme po moderní přípravě učitelů, digitalizaci a vzdělání jako pevném základu zdravé a odolné společnosti.” říká Karolína Salomonová

„Česká energetika zaostává kvůli zbytečné byrokracii, podpoře zájmů uhlobaronů a pomalému přechodu na obnovitelné zdroje, které jsou už dnes nejlevnější formou energie. Češi přitom platí zbytečně vysoké účty kvůli zájmům minulosti,” říká bývalý europoslanec Mikuláš Peksa.

Marta Martinová z Hnutí Kruh je přesvědčena, že: “Péči potřebovat nebo ji poskytovat není projevem slabosti. Naopak, je to síla, která drží naši společnost pohromadě. Chceme sociální systém, který je srozumitelný, dostupný, a hlavně lidský. Který neodmítá, ale naslouchá. Pomoc musí být blízko, nejen ve městech, ale i na venkově. Bez složitého papírování, bez stigmatu, bez toho, že musíte dokazovat, že jste dost nemohoucí na to, abyste si zasloužili podporu.”

„Zatímco roste tlak z Východu a nejistota ze Západu, Volt jako jediná česká strana otevřeně podporuje vznik společné evropské obrany a sdílené zpravodajské služby. Nemůžeme žít v nejistotě, v jaké náladě se ráno probudí příští americký prezident. Bezpečnost musí být v našich, evropských rukou.” zdůrazňuje místopředseda Adam Hruška.

Volt vznikl v roce 2017 jako reakce na rostoucí nacionalismus a politickou roztříštěnost v Evropě. Jako první skutečně celoevropská politická strana má dnes zastoupení ve více než třiceti zemích a její členové již získali křesla v Evropském parlamentu, národních parlamentech i místních zastupitelstvech. Její řady letos rozšířil i bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Volt tak přináší do českého politického prostředí novou energii, panevropskou perspektivu a moderní přístup k řešení současných i budoucích výzev.

Tato opatření představují závažné porušení mezinárodního práva a činí obvinění z válečných zločinů a etnických čistek stále naléhavějšími. Rostoucí množství důkazů, včetně opakovaných výroků představitelů Netanjahuovy vlády, naznačuje, že se aktivně uplatňuje politika anexe a etnických čistek, ne-li přímo genocidy.

Humanitární situace je katastrofální. Desetitisíce lidí přišly o život a téměř celé obyvatelstvo bylo opakovaně nuceno opustit své domovy. Zásobování potravinami a zdravotnickou pomocí se prakticky zcela zhroutilo. Požadujeme okamžité a trvalé ukončení násilí. Zásadním požadavkem zůstává rovněž bezodkladné a bezpodmínečné propuštění všech zbývajících rukojmích.

Důrazně odsuzujeme návštěvu Benjamina Netanjahua v Maďarsku, a to navzdory platnému zatykači vydanému Mezinárodním trestním soudem pro podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jakékoli prohlášení evropských politiků, které podrývá integritu a nezávislost institucí mezinárodní spravedlnosti, oslabuje vládu práva, poškozuje pověst Evropské unie jako obhájce světového řádu založeného na mezinárodním právu a lidských právech a torpéduje úsilí o jejich ochranu po celém světě. Vyzýváme všechny členské státy EU, aby plnily své závazky vůči mezinárodním soudům, uplatňovaly zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem, jednaly v souladu s opatřeními k prevenci genocidy podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora a respektovaly právní důsledky jeho poradního stanoviska týkajícího se okupační politiky Netanjahuovy vlády.

Proto požadujeme:

• Pozastavení Asociační dohody s Izraelem. V rámci probíhajícího posouzení porušení článku 2 musí být zahájeno pozastavení Asociační dohody mezi EU a Izraelem a veškeré obchodní preference musí být co nejdříve zrušeny.

• Zákaz vývozu zbraní. Vývoz zbraní a vojenských technologií, které by mohly být zneužity k porušování lidských práv, musí být okamžitě zastaven. Výjimku mohou tvořit pouze obranné systémy, jako je Iron Dome, které slouží výhradně k ochraně civilního obyvatelstva a nemohou být věrohodně zneužity k represivním účelům.

• Sankce EU. Požadujeme cílené sankce Evropské unie vůči premiérovi Netanjahuovi, radikálním ministrům Ben Gvirovi a Smotrichovi a vůči osadníkům a osadnickým organizacím, které se podílejí na násilném vysídlování Palestinců na Západním břehu Jordánu.

• Podpora mezinárodní justice. Požadujeme plnou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu a jeho vyšetřováním. Vítáme poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora z června 2024 týkající se okupace palestinských území a vyzýváme EU a její členské státy, aby jednaly v souladu s jeho právními důsledky.

• Humanitární pomoc. Musí být neprodleně zajištěn bezpečný a nepřetržitý přístup humanitární pomoci prostřednictvím agentur OSN a mezinárodně uznávaných humanitárních organizací, a to v souladu se zásadami humanity, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.

• Uznání palestinského státu. Vyzýváme k mezinárodnímu uznání a podpoře nezávislého, demokratického a mírového palestinského státu, založeného na univerzálních lidských právech, se schopnou správou a nezávislou zahraniční politikou, existujícího vedle Izraele a směřujícího k mírovému soužití obou států.

Text je upraveným překladem prohlášení Volt Europa ze dne 5. června 2025.

I přesto, že podobně jako v mnoha dalších oblastech technologie pokročila, v Česku stále narazíme na výrazné právní překážky, které brání duálnímu využití dronů pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin.

Podle zákona č. 199/2012 Sb. je aplikace pesticidů pomocí leteckých prostředků zakázána. Tento zákaz se vztahuje i na bezpilotní letadla, a jeho kořeny spočívají v historických obavách z driftu (úniku postřiků) do necílových oblastí, což v minulosti jednoznačně vedlo k poškození přírody a zdraví lidí. Společensky tuto problematiku vyzdvihla v roce 1962 kniha Silent spring od Rachel Carson, která měla za následek kupříkladu zákaz DDT ve spojených státech. Zatímco u tradičních letadel a vrtulníků tyto obavy mají opodstatnění, technologie dronů dnes umožňují extrémně přesnou aplikaci, a to jak v prostoru (v rámci několika centimetrů), tak v typu dávkované látky. Moderní senzory, mapy výskytu plevelů a geolokační systémy umožňují cílenou aplikaci pouze tam, kde jsou škodlivé organismy skutečně přítomny.

Zemědělci se často setkávají s tím, že problémové plevele, nebo infekce chorob se nevyskytují rovnoměrně na celém poli. Řada odolných druhů je koncentrována v určitých místech, kde jejich populace přetrvává dlouhodobě ve formě takzvaných “ohnisek”. Místo aplikace herbicidu na celou plochu by bylo možné tyto oblasti cíleně ošetřit využitím dronů s postřikovači, které již jsou na trhu dostupné. Podobná situace často nastává také v kontextu chorob, které zpravidla napadají oslabené porosty ve specifických místech a nejsou tedy fenoménem celé plochy pole. Současná legislativa bohužel zemědělce nutí používat silnější postřiky na celé pole, aby se dostali k lokálním výskytům škodlivých organismů. To nejen zvyšuje náklady, ale také přispívá k chemizaci krajiny a zvyšuje riziko rezistence plevelů a kontaminace podzemních vod. Využití dronů by přitom mohlo snížit množství aplikovaných látek až o 80 %, což potvrzují zahraniční studie i domácí pilotní projekty.

Výhoda postřiku pomocí dronů nespočívá jen v přesnosti, ale i ve flexibilitě a dostupnosti pro širokou škálu farmářů. I s menší nádrží postřikovače lze efektivně zasáhnout více lokalit se škodlivými organismy na rozsáhlých plochách, aniž by bylo nutné provádět časově náročné a nákladné přesuny. Tento modulární přístup umožňuje rychlou aplikaci i na různorodých pozemcích, což je výhodné nejen pro velké farmy, ale především pro malé a střední zemědělce, kteří nemají k dispozici širší paletu nástrojů. Pro ně je cena a efektivita klíčová. Drony potenciálně přinášejí výraznou úsporu na nákladech na pesticidy, protože umožňují aplikaci pouze na místech, kde je potřeba, a to v adekvátních dávkách. Dalším pozitivním efektem je možnost jejich duálního využití. Kromě cílené aplikace pesticidů mohou drony nést senzory pro mapování polí a monitorování zdraví plodin, které zemědělci poskytnou cenné údaje o stavu porostů. Ve výsledku by malí farmáři měli nejen nástroj pro přesnou aplikace, ale i přístup k pokročilým analýzám, které by si jinak nemohli dovolit. 

V České republice však existuje zřejmý nesoulad mezi legislativními pravidly a technologickým pokrokem. Zatímco Evropská unie v rámci strategie „Farm to Fork“ směřuje k redukci chemických vstupů v zemědělství a podporuje inovace v oblasti precizního zemědělství, česká legislativa stále setrvává v restriktivním režimu, který nebere v úvahu rozdíl mezi tradičními a cílenými aplikacemi prostřednictvím dronů. V kontextu udržitelnosti odvětví je přitom klíčové farmářů k splnění společenských požadavků poskytnout efektivní nástroje, mezi které patří například právě zmiňovaný technologický pokrok. 

Česká legislativa tak stále upřednostňuje adaptaci inovací dlouho po jejich představení, což nás v porovnání s EU staví mírně pod průměr. Jsme tedy daleko od vize "country for the future", která je často prezentována. Regulační rámec měl jistě v době svého vzniku opodstatnění, dnes ale chybí politická vůle hledat cesty pro podporu inovací. Tento přístup ale není výjimečný pouze v zemědělství. V české politice se pravidelně setkáváme s vyčkávací mentalitou, která v souvislosti s novými, dynamickými technologiemi působí kontraproduktivně. Brzdíme tím nejen ekologické přínosy, ale i naši konkurenceschopnost v zemědělství. Výmluvy na regulace vzešlé z Evropské Komise už dnes nedávají smysl, zvláště když je to právě legislativa EU, kdo po větším zapojení inovací volá.

Jak bychom to tedy řešili?

Námi navrhovaná revize zákona č. 326/2004 Sb. by obsahovala poměrně jasné regulace režimu využívání dronů pro aplikaci přípravků, kdy by se plošný zákaz leteckých aplikací upravil tak, aby umožňoval dronům operovat ve výšce pod 2 metry. Při nízkých aplikačných výškách, a správném počasí by riziko necílového driftu chemických prostředků bylo zcela minimální.   

Vedle legalizace by úprava zákona obsahovala i klíčový prvek registrace dronů, školení jejich operátorů a návaznost na indikaci výskytu plevelných rostlin v lokalitě aplikací. Podobné modely již úspěšně fungují ve státech jako Francie, Japonsko nebo USA, kde je dronová aplikace legální, ale jasně regulovaná.

Podporou lokálních startupů, zabývajících se vývojem vhodných technologií tak, aby dronová aplikace byla nejen lépe lokalizovaná, ale především i proto, abych čeští farmáři nebyli odkázáni pouze na produkty ze zahraničí.

Adam Hruška

Volt Česko byl na místě, aby formuloval jasný odpor k těmto tendencím. Jakékoliv oslavování agresora nebo ospravedlňování jeho činností je nepřijatelné. Představili jsme výzvu k vybudování společné evropské armády, dostupnou též online na evropskaarmada.cz, a také petici za přijetí eura. Silná a jednotná Evropa je klíčem k naší bezpečnosti.

„Bez jednotné obranné odstrašující kapacity Evropa riskuje eskalaci konfliktu s Ruskem. Je čas jednat. Adorování Putinova teroristického režimu nesmí zůstat bez odezvy,“ uvedl Adam Hanka, předseda Volt Česko.

Volt Česko pevně hájí hodnoty demokracie, právního státu a evropské solidarity. Věříme, že skutečné vlastenectví spočívá v ochraně těchto hodnot doma i na evropské úrovni, a že v jednotě a společném úsilí tkví klíč k ochraně naší svobody a bezpečnosti.

Samotný report Česko zařazuje do skupiny tzv. „mírných inovátorů“, která se v kontextu srovnávaných hodnot unie pohybuje v rozmezí 0.7 a průměru. Pozitivním výsledkem je, že se v rámci časové řady pozice zlepšuje, kdy současných 94.7% navazuje na 86.1 z roku 2016. Co ovšem atraktivitu posunu lehce kazí je fakt, že se v zásadě jedná pouze o nákupy technologií, kterými jsou spíše jen doháněny pokroky vyspělejších členských států. Politici často mluví o potřebě nahradit méně kvalifikovanou práci tou pokročilejší, ale realizace v řadě sektorů chybí. Mezi tyto sektory bohužel patří i agrární sféra, kdy plány ministerstva zemědělství dlouhodobě dávají důraz na rozvoj automatizace a zpřesnění technologie jak v produkční praxi, tak i u výzkumných projektů. V realitě je však nasazení těchto stojů limitováno pouze na ukázkové, výzkumné či jinak neprodukční plochy. Je zásadní otázkou se zeptat, proč tomu tak je?

Jistě by bylo možné argumentovat cenou a nedokonalostí prostředků, které mohou demotivovat farmáře k jejich pořízení, realitou však zůstane nejzásadnější limitace v podobě legislativy. Navzdory všem deklaracím a prohlášením totiž mohou autonomní prostředky v Česku fungovat pouze na oplocením či jinou překážkou ohraničených plochách, nebo pod neustálým dohledem operátora přítomného na místě. Tyto požadavky zcela jednoznačně eliminují většinu pozitivních faktorů nových technologií, kdy cena oplocení, nebo nízká plošná výkonnost ve srovnání s konvenčním postupem nemá šanci konkurovat. Nastalá situace perfektně reflektuje výstupy reportu, kdy ačkoli na venek deklarujeme touhu po inovacích, tak chybí reálná politická vůle tyto sliby realizovat a zajistit tím nejen urychlení inovačního procesu, ale především i prostředí pro další potenciální rozvoj.

Bezpochyby se všem obhájcům konzervativnějšího přístupu k implementaci technologií vybaví v kontextu polních robotů poměrně podobná otázka ve formě autonomního řízení aut. Situace ovšem nemůže být více kontrastní. Na jedné straně je legislativní otázka zařazení autonomních dopravních prostředků do dopravy na pozemních komunikacích mnohem dále, než je tomu u agrární sféry. Na straně druhé ovšem vyvstává zásadní nelogičnost celé situace, kdy riziko nehody a újmy na lidském zdraví je v polním prostředí mnohonásobně nižší, než je tomu na silnicích. Ona debata o pozici viníka nehody či o povinnostech jednotlivých účastníků provozu totiž v kontextu argonomických operací dává nesrovnatelně menší smysl. Není to jen faktem, že čistá pravděpodobnost kontaktu člověka s polním strojem je vzhledem k lokaci velmi nízká, ale také tím, že valná většina koncipovaných prostředků je rychlostí a rozměry mnohem méně riziková.

Zasadíme-li celou situaci do kontextu naší agrární sféry, tak je situace o to smutnější, že ačkoliv je její forma často kritizována, tak právě pro implementaci autonomních prostředků nabízí v Evropské konkurenci jedno z nejlepších prostředí. Nadprůměrná velikost podniků dává farmářům ekonomickou váhu pro značné investice. Souběžně však vlastnická struktura půdních bloků komplikuje správu krajiny, kterou by současný společenský diskurz vyžadoval. Oba faktory společně ovšem nabízí jak reálnost potenciálu k pořízení strojů, tak její potřebu z hlediska limitace utužení půdy a zvýšení udržitelnosti produkce.

Jak to celé zapadá do kontextu potřeby dalších inovací? Velmi prostě. Situace s legislativní oporou praktického používání autonomních prostředků je napříč EU velmi podobná, kdy díky silné lobby dochází k postupným změnám hlavně u doručovacích a přepravních prostředků. V situaci, kdy jednotný trh rámcově nenabízí prostor pro širší vývoj a investice by se tato relativně snadná změna legislativy mohla stát konkurenční výhodou pro České startupy, univerzity a producenty, kteří by souběžně mohli z hlediska fungování unie snadno demonstrovat výhody konceptu.

Možná tedy konečně nastal čas se vyhnout prázdným gestům v podobě problematických daňových výjimek či nesmyslné dělby všech půdních bloků. Doba pokročila, my bychom měli následovat a konečně posunout agrární sféru v Česku výše, než je úroveň postkomunistické země konzervativně importující inovace. Data potvrzující pozitivní dopady již máme, stačí pouze udělat krok vpřed a zapracovat na našem postavení v inovačním žebříčku.

Adam Hruška

„Pirátská strana se bohužel přijetím tzv. “Vlny” dále proměňuje v trochu digitálnější obdobu tradičních konzervativních stran jako je ODS. Zmizel důraz na řešení, která jsou blízká obyčejným lidem a zapojují je do politiky. Volt je naopak díky svému silnému celoevropskému ukotvení zárukou, že myšlenky sociálního liberalismu nezmizí z české politiky“, říká Mikuláš Peksa.

Volt vítá Mikuláše Peksu s otevřenou náručí a věří, že jeho zkušenosti a odbornost budou pro stranu přínosem. 

„Mikuláš do Voltu Česko přináší zkušenosti a přehled bývalého poslance Evropského parlamentu i pevné hodnoty, které sdílíme. Velmi si vážím toho, jak Mikuláš dlouhodobě usiluje o silnější Evropskou unii nejen uvnitř, ale i navenek EU. V Česku je nedostatek politiky založené na faktech a já jsem rád, že Volt Česko dokáže poskytnout politické útočiště lidem, jako je Mikuláš, kteří o tento styl nepopulistické a demokratické politiky dlouhodobě usilují“, dodává Adam Hanka, spolupředseda strany Volt.

V poslední době se k Voltu připojuje více bývalých členů a členek Pirátů, které u nás srdečně vítáme. Vážíme si toho, že se rozhodli svou expertízu a energii vložit do naší sociálně liberální a vnitřně demokratické strany s působností v celé EU. Volt má s Piráty mnohé programové průsečíky, což dokazuje i to, že v Evropském parlamentu spolupracujeme ve stejné politické skupině. Přechod Mikuláše Peksy potvrzuje, že společná řešení vyžadují i společné politické struktury, na kterých jsme připraveni spolupracovat na evropské i národní úrovni.

Pro zdraví demokracie je dobré, když na scéně působí více politických stran s různými důrazy. Volt nabízí panevropskou synergii, kterou současná mezinárodní situace vyžaduje.

Text dopisu poukazuje na rostoucí nejistotu v oblasti evropské obrany, kterou prohloubily poslední kroky administrativy Donalda Trumpa a narušení tradičních transatlantických vztahů. Signatáři dopisu zdůrazňují, že Evropa musí být schopna efektivně a udržitelně bránit svůj prostor bez závislosti na USA. Mezi klíčové kroky k dosažení tohoto cíle patří například vytvoření pozice evropského ministra obrany, zrušení pravidla jednomyslného hlasování ve vojenských otázkách, nebo zřízení společných evropských vojenských jednotek.

„Evropa stojí na křižovatce – buď se postavíme na vlastní nohy, nebo budeme dál hazardovat s vlastní bezpečností. Už nemáme čas na váhání. Společná evropská armáda je jedinou cestou, jak zajistit silnou, nezávislou a efektivní obranu našeho kontinentu.“ dodává Adam Hruška místopředseda Volt Česko.

Výzvu otevřeného dopisu podpořili zástupci občanské společnosti, mezi které patří Pulse of Europe, Občanský rozcestník, Pro euro v srdci Evropy či skupina Kaputin. Mezi signatáři nechybí čelní představitelé těchto organizací, bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček nebo bývalý europoslanec Mikuláš Peksa.

„Řekněme si to jasně: Trumpova administrativa aktivně podkopává evropskou demokracii a bezpečnost. Ať už dočasná, nebo trvalá, změna politiky USA způsobila obrovskou zranitelnost Evropy,“ uvedl Damian Boeselager, europoslanec Voltu.

Klíčové body akčního plánu:

01 Jednotná rozhodnutí – Aktivace článku 7 k eliminaci blokací Viktora Orbána a posílení jednotného rozhodování EU. V případě neúspěchu zahájení procesu vzniku nové, akceschopnější Evropské unie.

02 Společný ministr zahraničí EU – Posílení diplomatické role EU prostřednictvím mandátu pro jednání o zahraniční politice a sankcích.

03 Revize smluv – Cílená změna evropských smluv za účelem posílení obranné spolupráce a přípravy na rozšíření EU.

04 Obrana Evropy – Financování obrany prostřednictvím společného evropského dluhu, vznik evropské obdoby DARPA a specializovaných průmyslových klastrů.

05 Podpora Ukrajiny – Použití více než 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv na obranu Ukrajiny a vytvoření evropských bezpečnostních záruk.

06 Evropská armáda – Vznik nezávislého evropského velícího a kontrolního centra a právní základ pro evropskou vojenskou sílu.

07 Radikální harmonizace – Odstranění byrokratických překážek pro podnikání v EU a podpora jednotného trhu.

08 Koalice ochotných – Posílení spolupráce s klíčovými partnery, jako jsou Spojené království, Kanada, Norsko a Japonsko.

09 Technologická suverenita EU – Investice do AI, cloudové infrastruktury a přísnější regulace sociálních médií na ochranu demokratických procesů.

Volt Česko tento plán plně podporuje a vyzývá českou vládu i evropské partnery k jeho přijetí. „Nesmíme připustit, aby v současné geopolitické situaci někdo ohrožoval naši základní bezpečnost tím, že zneužije právo veta národních států,“ dodal místopředseda Volt Česko, Adam Hruška.

Boeselager upozorňuje na podezření, že algoritmus platformy X byl upraven tak, aby zvýhodňoval Muskův dosah, což by mohlo porušovat pravidla Digital Services Act (DSA).

Evropská komise od prosince 2023 vyšetřuje, zda platforma X dodržuje DSA. Zákon ukládá povinnost chránit volby, odstraňovat dezinformace a nelegální obsah. Porušení může vést až k zákazu činnosti v EU. „Koncentrace vlivu v rukou jednotlivce je rizikem pro demokracii,“ varuje Boeselager a vyzývá k větší transparentnosti algoritmů u sociálních sítí.

Komise potvrdila, že incident bude součástí probíhajícího vyšetřování.

Válka hodnot není v historii ničím novým, dnes se ale výrazně mění prostor, kde se odehrává. Nevyprovokovaná agrese na Ukrajině, pokračující autoritářské reformy v Maďarsku, bleskové tažení Ficovy vlády proti základním demokratickým principům na Slovensku, ale i sílící populismus a pravicový extremismus napříč Evropou, ilustrovaný např. nedávným vítězstvím krajně pravicové FPÖ v Rakousku. V minulém desetiletí jsme se přehoupli přes pomyslný bod zlomu, kdy počet liberálních demokracií na světě už neroste, ale naopak začal mírně klesat. 

Co s tím? Jaké má Evropská unie možnosti, jak demokratické hodnoty uvnitř Unie i v jejím blízkém okolí chránit? 

Tzv. “vnější” ochrana demokratického systému se EU (ale i např. USA) dlouhodobě vyplácela. Spočívá v demokratizaci okolních států, díky které se snižuje riziko konfliktů, protože demokratické země nemají tendenci mezi sebou válčit. Příkladem je např. integrace postkomunistických zemí včetně ČR do Evropské unie. Tím, že Unie stanovila řadu právních mechanismů, které musejí kandidátské země splnit, také podpořila vznik nebo upevnila existenci zákonů a institucí, které tvoří druhý způsob ochrany demokracie, tzv. “vnitřní”. 

A jaké jsou hlavní interní mechanismy, které má EU k dispozici, pokud nebudou členské státy dodržovat demokratické principy?

Jedním z doposud nejefektivnějších nástrojů se ukázalo být Nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2021/1060, na základě kterého Evropská unie pozastavila vyplácení prostředků z fondů soudržnosti pro Polsko a Maďarsko. Obě země podaly proti tomuto Nařízení žalobu u Soudního dvora Evropské unie, který ale žaloby zamítl. Nařízení stanovuje základní podmínky, které musí členské státy splnit, aby jim následně byly prostředky z fondů vypláceny, což Polsko i Maďarsko napravily, a prostředky jim byly následně vyplaceny. Obdobně bylo přijato Nařízení o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, které mířilo opět proti Maďarsku, u něhož Komise shledala porušování zásad právního státu. O tři roky později Komise rozhodla, že Maďarsko základní podmínky nápravy právního státu neprovedlo, a byly mu z fondů zmrazeny prostředky ve výši 21 miliard EUR.

Za další relevantní nástroje můžeme považovat přijímané právní akty v Evropském parlamentu, například Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků a další. Velmi účinným nástrojem je i tzv. cordon sanitaire, který byl v Parlamentu nedávno uplatněný proti nové frakci Patriotů pro Evropu a zajistil, aby nedemokratické síly měly v EP co nejmenší vliv. Právě Patrioté se po volbách do EP staly třetí nejpočetnější frakcí. 

Dále také v tomto roce Evropská komise podala na Maďarsko žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie kvůli přijetí zákona na ochranu suverenity. Detailům žaloby se budeme věnovat ve zvláštním článku. 

Základní pilíř demokratických hodnot, ke kterému se při vstupu do Evropské unie musely všechny státy zavázat, je definován v čl. 2 Smlouvy o Evropské Unii (dále jen „SEU“). Hlavním mechanismem ochrany dodržování čl. 2 SEU je čl. 7 SEU. Tento mechanismus je ale problematický a ukázal se zatím jako neúčinný. Čl. 7 odst. 1 SEU stanoví, že na odůvodněný návrh jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Evropské komise může Rada většinou čtyř pětin svých členů po obdržení souhlasu Evropského parlamentu rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně porušuje hodnoty uvedené v článku 2 SEU. Jedná se tedy pouze o preventivní mechanismus, který neobsahuje sankce, a ačkoliv byl proti Polsku a Maďarsku v minulosti aktivován, nikdy nedošlo k rozhodnutí. Sankcemi může být členský stát postihnut až na základě čl. 7 odst. 1 a 2 SEU, ten se ale prozatím ukázal neprůchodný z důvodu, že pro svou aktivaci potřebuje jednomyslné rozhodnutí Evropské rady. V minulosti ale Maďarsko blokovalo jeho aktivaci vůči Polsku a naopak. Vzhledem k momentální politické situaci (např. na Slovensku) se nedá očekávat, že by se stal v nejbližší době použitelným.

Většina obranných mechanismů je z logiky věci založena na demokratické většině. Vzhledem k politickému vývoji je dnes důležitější než kdy dřív věnovat těmto mechanismům pozornost. A je také v zájmu nás všech pracovat na vytvoření silné a akceschopné Unie, která bude schopna demokracii nejen prosazovat, ale i chránit a vymáhat. 

Pavel Beneš, Volt Česko

Kromě předsednictva si členové zvolili i výkonný výbor, který bude působit ve složení Nikola Hrnčír, Barbora Hrubá, Lucie Michel Lekešová, Jan Klátil, Vincent Miča a nově Michal Pustka. 

Šestadvacetiletá Daniela Dolejší ve Voltu zastává také funkci Social Media Lead, podílela se na vedení první kampaně do EP, věnuje se především komunikaci a sociálním sítím. Kromě Voltu pracuje v Evropské centrální bance ve Frankfurtu nad Mohanem. “Mými prioritami jsou především zvýšení povědomí o značně Volt napříč republikou a přivedení většího množství žen nejen do Voltu, ale obecně do politického života,” vysvětluje Daniela. 

Adam Hruška druhým rokem z pozice Communications co-lead řídí komunikační tým Voltu Česko, doposud byl členem výkonného výboru. V sedmadvaceti letech je bezpečnostním expertem a na ČZU se jako doktorand věnuje potravinové bezpečnosti a umělé inteligenci. “Kromě posílení strany v regionech bych rád zintenzivnil spolupráci Voltu s našimi úspěšnými evropskými kolegy. A samozřejmě většinu úsilí budeme nyní směřovat do kampaně před parlamentními volbami, které se konají příští rok,” popisuje Adam Hruška. 

Spolupředseda Adam Hanka, který stojí v čele strany od jejího založení, dodává: “Čeká nás náročný rok a spousta práce. Jsem proto moc rád, že se Daniela s Adamem rozhodli vstoupit do vedení strany. Věřím, že díky společným zkušenostem a know-how se nám podaří Volt v Česku významně posílit, rozšířit jeho jméno a připravit pro parlamentní volby v příštím roce.” 

Svou volbu zdůvodnila především výhodnějšími výbory, které frakce Zelených nabídla. Svou roli při výběru frakce také hrála možnost úzce spolupracovat s nadnárodní delegací Voltu.

„V Greens […] budu součástí šestihlavé skupiny - s Voltem - se silnou pozicí ovlivňovat, jakou legislativu dostaneme nebo jaké priority si frakce vytyčí,“ dodává Gregorová ve svém vyjádření na sociálních sítích. 

“V průběhu posledních pěti let jsme s Markétou úzce spolupracovali na řadě otázek, především na naší prioritě, kterou je reforma EU. Zde totiž sledujeme stejný cíl, kterým je zlepšení fungování Unie pro její občany”, doplnil Damian Boeselager, europoslanec Voltu. 

Rozhodnutí Gregorové přivítali na sociálních sítích spolupředsedkyně Voltu Europa Francesca Romana d'Antuono nebo předseda Voltu Česko Adam Hanka: “Velmi se těšíme na úspěšnou budoucí spolupráci jak v Bruselu, tak v Praze či zbytku EU.”

Pětice europoslanců Voltu se připojí k frakci Greens/EFA group v Evropském parlamentu. Toto rozhodnutí navazuje na dvoutýdenní vyjednávání a interní hlasování členů Voltu Europa napříč kontinentem.

Damian Boeselager, europoslanec a spoluzakladatel Voltu: “Volt usiluje o vlastní frakci v Evropském parlamentu, aby se stal skutečně evropskou stranou. Do té doby žádáme naše členy, aby rozhodli, kam se přiřadíme. Jsem rád, že se členové Voltu řídili naším doporučením zasedat ve skupině Greens/EFA, protože tato frakce podporuje naši misi pracovat v oblasti reformy EU, humánních migračních pravidel, konkurenceschopné ekonomiky, přechodu ke klimatické neutralitě a sociální spravedlnosti. Doufáme také, že naše připojení posílí frakci tak, aby se stala součástí většiny von der Leyenové a ochránila Zelenou dohodu.”

Anna Strolenberg, europoslankyně: “Boj proti pravicovým populistům je jádrem programu Voltu a jedním z důvodů, proč bylo hnutí založeno. Greens/EFA pro nás patří mezi frakce, které jsou v boji proti pravicovému populismu nejdůvěryhodnější, a je jasné, že členové Voltu z celé Evropy to cítí stejně.”

“Jsem pyšný na naše zahraniční kolegy. Volt Nizozemsko ve volbách získal neuvěřitelných 5,1 % hlasů, Volt Německo 2,6 %. Výsledky ukazují, že naše celoevropská vize má smysl. Naši europoslanci jsou v Evropském parlamentu historicky velmi aktivní, mám proto radost, že teď budeme slyšet ještě silněji,” popisuje předseda Voltu Česko Adam Hanka. 

“Dnešek je historickým okamžikem evropské politiky. Naši nově zvolení poslanci budou reprezentovat zájmy voličů po celé Evropě bez ohledu na svou národnost. To nás činí jedinečnými a takto máme v úmyslu měnit politiku k lepšímu,” uvedli spolupředsedové Voltu Europa Mels Klabbers a Francesca Romana D'Antuono. 

Volt jako první a jediná skutečně celoevropská strana prosazuje jednotnou programovou vizi napříč Evropou. Jeho hlavními body jsou reforma EU, kroky vedoucí k vytvoření evropské armády, férová migrační politika, podpora obnovitelných zdrojů energie, posílení občanské společnosti nebo spravedlivá transformace na uhlíkově neutrální ekonomiku. Jednotlivé národní strany potom prosazují konkrétní politiky na národní a místní úrovni.